rose's pov
,,Takže už jste v pohodě,nebo co?" Chaz na nás nezaujatě kouká.
,,Nejspíš" Justin mi položí ruku na stehno a já vstanu.
,,Děje se něco?" zvedne obočí a Chaz odejde.Chytnu se za lokty a nejistě se na něj podívám.
,,Mělo by?" jestli jsem v něčem fakt dobrá,tak ve lhaní.
,,Máš ten svůj výraz" vstane a přejde ke mně.
,,Jakej jako?"
,,Ten kterej neříká nic dobrýho" stojíme naproti sobě a koukáme se na sebe.
,,Hmm,ten můj nic neznamená" přihmouřím oči a sednu si na gauč.Nesnáším čekání.Je teprve 6 večer.Co do tý doby mám dělat? Mám snad rozeslat zprávy,že možná nepřežiju tak ať mi do rakve oblečou růžový šaty?
Vlastně ani nemám plán.Co mu mám jako říct,až se s ním setkám? Nebo o něm mám mluvit v žeském pohlaví?
Všechno je tak matoucí.
,,Fajn,začínám se nudit,pojď něco podniknout" Justin si dá ruce za hlavu a "zaujatě" pozoruje strop.
,,Taky se nudím,co budeme dělat?" projedu si rukou vlasy.
,,Já bych o něčem věděl" s nenápadným obličejem se na mě podívá a uculí se.Protočím očima a on se mi přilepí na rty.Položí mě na pohovku a lokty se opře,aby mě nezalehl.
Co když mě zabije? Co když tam přijdu a on tam nebude?
Třeba ho/jí budu znát.
V hlavě se mi honilo tolik myšlenek a já se mohla soustředit jen na to,co tam budu dělat.
,,Hej,Rose" Justina hlas mě zase "probudí z kómatu"
,,Hm?"
,,Co se děje? Buď upřímná,nechci žádné další lži" sedne si a tak mi dá prostor se posadit taky.
,,Ale nic,fakt.Jen jsem ospalá" jakože si zívnu.
,,Proč se mi nechce ti věřit?" oblízne si rty.
,,Proč ne?" zamračím se.
,,Mám pocit" pokrčí rameny.
,,Aha,jasně" zavrtím hlavou a lehnu si mu do klína.Začne si hrát s mýma vlasama a já zavřu oči.Vážně jsem unavená.
Když otevřu oči,všude je tma a já se leknu.Kolik je hodin? Prošvihla jsem ten "sraz" ?
Posadím se a zjistím,že ležím nejspíš v naší ložnici.Po slepu nahmatám na stolku telefon a rozsvítím ho.Justin vedle mě oddechuje a je pár minut po půlnotmy.Potichu vstanu,abych nevzbudila Justina a modlím se,aby kluci taky už spali.
Oblíknu si Justina mikinu,která je hozená přes opěradlo postele a vydám se ke dveřím.
Podlaha trochu vrže,ale hádám,že oni mají tvrdej spánek.
Podle světla,který vychází z telefonu jdu po schodech až ke dveřím.Obuju se a vyjdu ven.
Zpaměti jdu podle cesty v lese.Doufám,že jdu dobře.Poslední co by mi scházelo je ztratit se.
Po pár zakopávání,nadávání,uvažování,že se rozuteknu zpět a křupání větví za mnou jsem konečně došla na ten útes,kde mám být
Posadila jsem se na kámen a koukala do dálky do tmy.Bylo teprve třičtvrtě,ještě měl 15 minut.
,,Ahoj,Rose" uslyším mužský hlas.Zastaví se mi srdce a rychle otočím hlavu.Ve stínu stojí klučičí postava.Vyklepaně na ní posvítím telefonem a on si dá ruku před obličej.
,,Moc světla,nemyslíš?" uchechtne se.
,,Nemyslím" dostanu ze sebe a překvapeně se podívám,kde beru tu odvahu?
,,Víš moc dobře,kdo jsem" přejde blíž a já na něj konečně vidím.
,,Evane?!" vydechnu a dám si ruku na pusu.
,,Ano,taky jsem byl překvapenej,neřekl bych to do tebe" chodí okolo mě.
,,Co-co bude teď?" vykoktàm.
,,Teď zavolám policii a řeknu jim,kde jste" usměje se jako neviňátko.Na tu chvíli mi chyběly chvilky,kdy jsme byli spolu
,,To neuděláš" řeknu a posmrknu.Ani jsem si nevšimla,že brečím.
,,A co mi v tom zabrání?"
,,Tenhle nůž" vytáhnu ho a ukážu ho na něj.V tom mě někdo praštil po hlavě a já upadla.
-----------------------------------
ahojdá✌
soo mám už promyšlenou novou storkuu
a za konec ow mě budete nesnášet,i mean it.
takže
snad se díl líbí a tak.
jo a ta písnička v pozadí je random,je prostě úžasná a miluju ho ale nehodí se sem tak.
luv ya'll
vote,koment a páčko✌♡
~sann
