Prolog

38 2 0
                                    

Aaaagrrh, zase zvoní! Já už snad nevstanu, je strašně nefér, že já musím vstávat už v šest, zatímco lidi co bydlí blízko školy nemusí. Pomalu se zvedám z postele a jdu do koupelny. Dneska vypadám strašně, mám kruhy pod očima a naprosto rozcuchané vlasy. Díky bohu za korektor!
Nestíhám snídani, zase. Jsem ráda, že si stíhám vzít svačinu a pití, hodit si věci do kabelky a už musím běžet.
V půlce cesty se ke mě přidá moje nejlepší kámoška Lily. Má husté vlasy, které si nabarvila na červeno a hrozně jí to sluší. Dneska má černý šortky a tílko. Je až děsivé, jak jsme si podobné. Jediný rozdíl je, že já jsem brunetka.
"Ahoj" křičí na mě Lily, když jsme ještě stále moc daleko. Někdy se za ní vážně stydím.
"Ahoj" zakřičím nazpátek a rychle se obejmeme.
"Tak co včera, šla jsi se Samem?" rychle se jí ptám, protože jsem zvědavá. Včera jsme byly na party jednoho našeho kamaráda, Sama, kterému se Lily líbí už asi několik let.
"No, vlastně jsme šli na bowling." začne a začervená se. To nikdy nedělá. Zaujatě na ni koukám, ale ona nic nedodává. Mezitím jsme došli až k naší lavici.
"Rychle povídej, jsem napnutá k prasknutí a navíc za chvíli přijde učitelka a já už se nic nedozvím.
"No, ehm, moc jsme si to užili, byl naprosto úžasný. Tím myslím v bowlingu ovšem" společně se zasmějeme.
Vchází učitelka, takže si může Lily na chvili oddechnout.
Konečně konec.
"Tak co, stalo se mezi vámi něco?" zase se rychle obracím na Lily. Dělá, jakože mě neslyší, ale ja jí na to rozhodně neskočím. "Dělej, vyklop to nebo se zeptám Sama!"
"Ne jen to ne, počkej, hned ti to řeknu" rychle vyhrkne. "Jak jsem říkala, byli jsme na bowlingu. Jak víš, vůbec mi to nejde, ale on si ze mě ani nedělal srandu, to jsem od něj nečekala. Byl tak milej a pozornej. Naprosto mě okouzlil." Jakmile to dořekla, tak se před námi objevil.
"Ahoj" rychle na mě kouknul a pak se nádherně usmál na Lily. "Ahoj" začervená se Lily. Radši rychle běžím ke své skříňce, abych ji nemusela dělat křena. To se mi s ní stalo už tolikrát a já to vážně nesnáším.
Jak pospíchám, tak naražím do nečího tvrdého ramene.
"Do háje, dej si pozor!" křičí na mě. Ale najednou se pohledem zasekne na mém obličeji. "Radši si nadávej na někoho jiného, buď tak hodnej a taky by sis měl dávat pozor spíš ty!" oplácím mu stejnou mincí. Chvíli na mě koukal s přiotevřenou pusou, jenže pak do něj praštil nějaký jeho kamarád. Abych byla upřímná, byl celkem roztomilý, jak tak na mě koukal, skoro až obdivně. Měl pískové vlasy, které přímo volaly po dotknutí.Jenže teď už koukám jen na jeho vzdalující se záda. Pomalu se rozcházím ke své třídě a přemýšlím, jestli ho ještě někdy potkám.

Takže ahoj! Tady zkouším napsat svůj druhý příběh, tak se snad líbí. V médiích je Lily, takže doufám, že jste si první kratičkou úvodní část užili a těším se, že budete číst i dále! 😊

Brunette girlKde žijí příběhy. Začni objevovat