Jená se o povídku romantickou. Dívka jménem Ame Kurushigava se jenou vydá do opuštěné budovy a tam oběví co by nikdo nečekal.Ame má černé vlasy modré oči.
Večer jsem se pohádala se svojí sestrou u který bydlím a tak jem uekla. Sice nevím kam pujdu ale něco se najde. Svítí jenom hvězdy, nenávidím tyhle války mezi námi. V dálce jsem uviděla velkou budovu tak jsem se k ní rozešla. Sice se už rozpadala ale lepší než spát na ulici. Přeskolčila jsem plot a vplížila se do vnitř. Chvíli jsem tam byla sama ale potom jsem uslyšela něčí hlasy. Schovala jsem se pod schody a pozorovala jsem je. Byla to skupinka mužů a mezi nimi jedna žena v plášti. Žena kývla na jednoho muže v hnědám kabátuon udělal to samé gesto a někam odešel. Žena odhalila jakýsi stroj a začala něco povídat těm zbilím mužům. Ten chlap v hnědém kabatě přitáhl nějakou dívku v otrhaných šatech. Přpoutali ji k tomu stroji a spustili ho.
Žena najenhou začala vyřvávat:,,Toto je revoluce naší doby. Vynalezli jsme serum které dokáže přeměnit lidskou DNA na robotí buňky a součásky takže z člověka dokážeme udělat robota. Toto jsou testy našho stroje tení zaručené že se přeměna povede."
Mužům se zatajil dech a já jen na sucho polkla. Pak dívce něco píchli a dívka začala pomalu zavírat oči, Pak stskla velké tlačítko a do dívky se zapíchly velké jehly dívka začala řvát bolestí. Najednou se stroj vypl a dívce zhasly oči. Umřla. Udělalo se mi špatně s toho phledu a pokusila jem se postavit , ale při mé smule jsem schodila gbelík.Ti lidé mě vyděli a rozeběhli se za mnou" jestli mě chytí zabijou mě" řekla jsem si v duchu a rozeběhla se ke dveřím. Jenomže ty se najednou otevřely a v nich stál nějaký chlápek ve smokyngu.Chytl mě pod krkem a dotáhl k tomu stroji.
Žena se jen pousmála a v očích se jí zablískalo. Poté radostně vykřikla : ,,A takže máme nezvaného hosta že ?! No toho bychom mohly využít nemyslíte pánové?" a hodila na mě zákeřný ušklebek.
Já jen na sucho polkla. Ten muž mě už mě táhl k tomu stroji vzpírala jem se ale bylo to k ničemu. P řipoutal mě k tomu stroji ze začátku mi píchl tu jednu iněkci a po pár minutách se do mě zapíchly ty ostatní. Zčala jsem řvát bolesí začala jsem sebou cukat ta boles se nedala vydržet, celé moje tělo bylo v jednom ohni. Najednou bolest zmizela a já jen zhluboka dýchala pomalu jsem zavřela oči .Slyšela jsem jak ta žena něco vykřikuje a pak jenom tma.
Když jsem se probudila tak jsem ucítila pod sebou něco měkého.Otevřela jsem zěžka svoje oči a rozhlédla se po pokoji . Byl zbarvenný do zelené barvy vypadal utulně a moc se mi líbyl.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Najednou se otevřely dveře v nich stála nějaká žena v plášti. Najennou vypískla až sem si musela zakrýt uši. Přicupitala ke mě a začala si mě prohlížet jako by nikdy nevyděla člověka. ,,Já jsem profesorka Mia Jackson ale pro tebe Mia a jak se jmenuješ ty?"Vykřkla tak rychle zě jsem se zmohla jen na ubohé "eh?" ,uchechtla se a zopakovala ,, tvé jmeno máš nějaké ne ?. " Počkat já si ho nepamatuju co mám říct to je trapné. Asi vyděla můj utrápený výraz a zvážněla" ty si ho nepamatuješ že ?". Já jenom smutně kývknu" tak to by chtělo jméno" vykřikla zase radostně. Já se jen s úsměvem přikívnu.,, Budeš se jmenovat Lola Jackson" usmála se na mě. Ona mi dala svoje přímení nahrnuli se mi slzi do očí a objala jsem ji ,, děkuji " piskla sem ,, nemáš zač " a pohladila mě po vlsech.
