Bieber Secretary ✔

2-11

Justin

,, Takže co jí mám jako říct?" zeptal jsem se Car která stála venku se mnou.,, No já fakt nevím. Bar má doma už Thomase a nic netuší takže to na ní nesmíš vyhrnout hned u dveří" řekla,, Jo to vím ale já vůbec nevím jak jí to mám říct. Nebude lepší když prostě já budu vědět že Thomas je můj syn a ona bude pořád si myslet že Thom je Denise?",, Ne nebude to lepší a myslím si že sám by si to nevydržel to vědět jenom ty a ona ne" ušklíbla se,, Bože já vím ale pomoc mi"zakňučel jsem,, Tak jí to prostě řekni nějak pomalu a když ti nebude věřit tak jí dej ten papír který jsme si nechali vytisknout že si fakt táta",, No tak dobře" vydechl jsem a rozloučil se s ní a šel dovnitř. Vyšel jsem schody a zazvonil. Hned mi otevřela,, Ahoj" usmála se,, Ahoj" taky jsem se nervozně usmál.,, Pojď dál",, No můžu jít na chvíli za Thomasem?",, Jo určitě mohl by si ho rovnou uspat. Už je sedm a to je nejvyšší čas aby šel spát",, Tak dobře" šel jsem do pokoje. Přešel jsem k postýlce a Thomas se na mě podíval a usmál se.,, Ahoj" začal jsem ho lechtat na břiše. Začal se smát. Usmál jsem se a pak si ho vzal na ruce a začal ho uspávat. Chytil můj malíček do ruky a usmál se. Zvláštní pocit. Já si vlastně chovám svého syna. Thomas je můj syn. Za chvilku zavřel oči a spal. Položil jsem ho do postýlky a přikryl ho dečkou. Přešel jsem do kuchyně a na mě hned spadla zase nervozita.,, Už spí?" zeptala se a usmála se na mě. Uklidila nějakou misku do lednice a pak začala mít flašky od mléka,, Jo" přikývl jsem.,, A co si potřeboval?" podívala se na mě.,, No já j-jsem tě chtěl jenom navštívit",, Aha" přešla do obýváku a všechny hračky po Thomasovi dala do rohu. Vzal jsem ze zadní kapsy u kalhot ten papír ale pořád jsem ruku nechal za zády,, Co tam máš?" usmála se a zastrčila si pramínek vlasů za ucho.,, Nic" usmál jsem se,, Vidím že tam něco schováváš" zasmála se.,, Ne nic",, Justine ukaž to" založila si ruce na prsou.,, Víš co? Vzpomněl jsem si že jsem si něco zapomněl doma takže já musím" řekl jsem nervozně. Ne já jí nezvládnu říct že jsme byli na testy otcovství a zjistili jsme že Thomas je moje dítě.,, No tak dobře" usmála se a přešla ke mě. Jednu ruku mi položila na hruď a přiblížila se ke mě obličejem,, Co to děláš?" zeptal jsem se.,, Chyběl si mi" zašeptala a pak to bylo rychlí. Uskočila ode mě a vzala mi papír z ruky. Ani jsem to nestihl zaregistrovat a už si ho četla,, Ne Bar vrať mi to" zasekla se a pak asi ještě jednou si ho četla.,, Co to je?" zašeptala.,, N-no my jsme byli...",, Co to je za kecy že Thomas je tvůj" vyhrkla,, Nejsou to kecy",, Tak mi to vysvětli" řekla a papír pustila na zem.,, Car mi zavolala že mi potřebuje něco říct. Tak jsem k ní šel a zrovna si někde dnes byla no a byl tam Thomas a pak mi řekla že si myslí že Thomas je můj. Že má moje oči. Nevěřil jsem jí to. Pořád jsem jí to rozmlouval že je to kravina že je Thomas Denise. No a ona si pořád stála za svým že z modrých očí a zeleno modrých se nemůže stát hnědá jako mám já. Tak mi pak řekla že půjdeme na testy otcovství. Nejdřív jsem nechtěl a pak mě přemluvila. Šli jsme tam a já si pořád stál za svým že Thomas prostě není můj no a pak přišel ten chlap z laboratoře a řekl že já jsem táta." řekl jsem.,, ale J-jak? Vždyť přece s tebou jsem nespala a doprdele" zalapala po dechu,, Jo spala si se mnou v Anglii" řekl jsem,, Ne ne ne. Ale vždyť přece s Denisem jsme spolu spali tolikrát a když s tebou se vyspim jednou tak hned vznikne Thomas? Jak to?" nejdříve jsem chtěl říct že mám mrštnějsí a rychlejší spermie což je hodně možný ale to se teď nehodí. Pokrčil jsem rameny.,, A ty by si chtěla mít dítě s Denisem?",, Celou dobu jsem si to myslela!!" zařvala.,, No jo ale Thomas je celou dobu můj. Od doby co si ho počala byl můj. Celých devět měsíců byl můj a teď šest měsíců co je na světě je můj. Takže pochop že žádnej Denis už není a táta Thomase jsem já!" zařval jsem a Thomas začal brečet. Rozešla se za ním. Vzala si ho a utěšovala,, jdi pryč",, Co? Bar ještě jsme to nedořešili",, To mě nezajímá teď jdi pryč" zavrčela a já se obul a vešel ven a samozřejmě jsem nezapomněl bouchnout dveřmi. Tohle nedopadlo tak jak mělo.