,,Dobrý den" pozdravil jsem Ninu. Mamku Bar. ,,Ahoj Justine" zrovna si balila oblečení protože jde pryč z nemocnice a jde domů. ,,Chci se jenom zeptat kdy bude pohřeb Jane" řekl jsem ,,Oh no on to nemohl nikdo moc zařizovat. Vím jen že její tělo je uhm no" ,,Jo vím co myslíte" ,,Tak je tam a až bude mít pohřeb tak jí pohřbíme. Já chci ale aby na pohřbu byla Barbara. Vím že její táta tam asi nebude protože ten se neprobudí dříve jak za půl roku a tak dlouho čekat nemůžeme" řekla ,,Jasně chápu. Bar má už jenom týden na probuzení jinak jí budou muset na povolení rodičů odpojit. Můžu vás poprosit že kdyby se neprobudila tak prosím odpojení nedovolujte ona to totiž zvládne" řekl jsem prosebně. ,,Justine to je samozřejmý. Nikdy bych to neudělala. Chci aby mi zůstala aspoň jedna dcera" řekla a já přikývl a objal jí. Už zase brečím. ,,Ona to zvládne já to vím" zašeptala a já kývl i když jsem tomu přestával věřit.
Došel jsem domů a vešel do obýváku kde seděla mamka a koukala na televizi. ,,Ahoj" řekl jsem a svalil se na křeslo. ,,Ahoj" pousmála se na mě. ,,Kde jsou děti?" ,,Thom si hraje v pokojíčku a..." ,,Počkej on ještě nespí?" ,,Ne chtěl prý počkat na tebe" řekla ,,Ale zase Ellie už spinká" řekl a já kývl. ,,Tak děkuju a můžeš jít mami" řekl jsem a objal jí. ,,Nemáš zač ahoj" ,,Ahoj" zamával jsem jí a pak zavřel. Šel jsem nahoru a otevřel dveře od Thomova pokoje. ,,Ahoj" řekl jsem ,,Tati" vypískl a skočil na mě. Objal jsem ho. ,,Prej si chtěl počkat na mě jo?" usmál jsem se na něj. ,,Jo každý den mě uspávala maminka tak teď chci tebe a ne nikoho jiného" řekl a já si povzdechl. ,,Máš už pyžamko?" zeptal jsem se a nic mu na to neříkal. ,,Jo" vycenil na mě jeho trošku křivé zuby a seskočil ze mě. Sedl jsem si na postel a on si lehl. Přikryl jsem ho. ,,Kdy přijde maminka?" na tuhle otázku se ptá každý den. ,,Já nevím Thome ona je fakt nemocná ale bude tu brzo" pohladil jsem ho po tváři ,,Nevěžím ti" řekl ,, Cože?" ,,Žíkáš to už stlašně dlouho a maminka tu požád není. Už ti nevežím" řekl a schoval se pod peřinu povzdechl jsem si. ,,Thome" odkryl jsem ho a on mě zase objal a já cejtil jak brečí. Začal jsem ho hladit po zádech. ,,Opravdu se vrátí zlato jen nevím kdy. Musíme to všichni tři vydržet. Já, ty i Ellie to spolu vydržíme jo?" ,,Jo" odtáhl se ode mě a zase si lehl do postele. ,,Spinkej a hezké sny" řekl jsem a dal mu pusu a pak odešel. Šel jsem se podívat do pokoje Ellie. Přešel jsem k postýlce a usmál se. Byla tak hezká.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,My to vydržíme že princezno?" pohladil jsem jí po tváři. ,,Maminka bude za chvíli u tebe neboj se" zašeptal jsem.
Ráno mě probudilo zvonění mobilu. ,,Ano?" zachraptěl jsem . ,,Dobrý den tady doktor Holl" ozvalo se a já se posadil. ,,Ano děje se něco s Barbarou?" vyhrkl jsem. ,,Právě naopak. Vypadá to že se Barbara bude probouzet" ,,Cože? Opravdu?" ,,Ano tak jestli nemůžete přijet" ,,Ano určitě budu tam za půl hodiny"
Takže holky v sobotu jedu na tábor na čtrnáct dní jak jsem psala takže asi nic nevydám. Možná se ještě objeví jedna zítra ale moc tomu nevěřte protože se k tomu asi nedokopu. Jinak mám vás moc ráda a doufám že tu zůstanete i přes to že budu pryč. Takže kdo tu se mnou zůstane a bude nadále můj věrný fanoušek?
