''Ta Divná''

1.Kapitola House

Ležím v posteli v 5.ráno a čtu si knihu.Tohle vážně můžu udelat jen já.Ráno se vzbudím něco okolo 6 hodiny,což je dobré.Zalezu do sprchy abych ze sebe smyla všechny ty emoce při čtení téhle knihy.Obléknu na sebe džíny a bílé triko s tygrovanou kapsičkou na prsou.Řasy si namaluju řasenkou,a běžím do školy.Nejsem takový ten typ,co stráví doma 2 hodiny s úpravou vlasů a pak 1 hodinu s make-upem,v oblečení se taky moc nevyznám,takže si beru to,co mi příjde pohodlné.

,,Ahoj'' Pozdraví mě máma.

,,Ahoj'' Odseknu jí na zpět.Celou noc jsem nespalaa neměla jsem náladu na ty její debilní otázky typu ,,Do růžova?''

,,Stěhejeme se''Vyhrkla na mě z ničeho nic.

,,Cože?!Kam?!''

Ano,nesnášela jsem tady všechny a všechno.Ale začínala jsem si tady na tohle konečně zvykat.A oni mě zase odtáhnou pryč.Na druhou stranu tohohle zasraného města které nemá rád nikdo.Nabručeně jsem odešla do školy.Když jsem byla u 4 bloku,vykoukla na mě parta kluků.Chodili se mnou do třídy Jack,Jonas,Phoenix a Matt.Ano.Byli to ti,co mě šikanovali.,,Prosím nechte mě''Zamumlala jsem,i když jsem věděla že to stejně nepomůže a zmlátí mne i tak.

Do školy jsem přišla mezi posledníma.Sedla jsem si ve třídě na své místo a uviděla,že místo našeho obvyklého dejepisáře kterého nesnáším jako všechno ostatní tady,tam stojí pohledný mladý muž a píše na tabuli své jméno 'Alaric Saltzman' Potom se otočí ke třídy a mluví k nám ,,Jsem Váš nový učitel dějepisu,jsem Alaric ale říkejte mi Ricku'' Usmál se a oči se mu ro zzářily.Ze slušnosti jsem se usmála a pak si dál čmárala něco do sešitu.

Hned po škole jsem běžela domů jak nejrychleji jsem mohla,dneska jsme odlétali.

Pustila jsem na sebe horkou vodu.Musela jsem ze sebe smýt všechen ten smutek,zvědavost,napětí a vůni těch debilů co na mě sahali.

Pozitivní je,že už se s nima nikdy nebudu muset vidět a už na mě v živote nestáhnou ruku.

Do kufru jsem si zabalila pár triček,džíny,mikinu,legíny,spodní prádlo,župan a šaty na ples.Přibalila jsem si ještě boty na malém potkatku a nějaké šminky.

Vlasy jsem si zčesala do culíku.Věnovala jsem zrcadlu poslední pohled.A mučivě jsem odcházela z pokoje,který byl plný vzpomínek na dětství.

Všichni jsme nastoupili do taxi který nás odvezl na letiště.

Na letišti byli všichni hodní,milý.Taky tam dost velký hluk a 'fofr'

Prohledali nám kufry a šli jsme hledat své letadlo.

Po pár hodinovém letu jsme konečně doletěli na místo.Vohou.

Taxi nás zavedl k velkému kopci,prý dál nepojede.Zaplatili jsme mu teda,vzali si kufry a vycházeli velký kopec na kterém stál dům.Čím víc jsme se bližili k domu,tím víc jsem si přála se vrátit zpět.

Starý dům stál na kopci okolo kterého nic nebylo vůbec nic.Dům byl ze dřeva tak z doby ledové.

,,Skvěle,takže teď je z nás rodina Adamsových'' Řekla jsem znechuceně při prvním pohledu na ten otřesný dům.

,,Tady já bydlet nebudu!'' Otočila jsem se naštvaně na mého otce.

,,Můžeš bydlet venku a spát před dveřmi jako pes!'' Zavtipkoval.

,,To měl být vtip?!Byl dost špatnej!'' Odpálkovala jsem ho.

Mlčky jsme všichni tři vešli do domu který vypadal jako by se měl každou chvíli sesypat.

,,Chce to trochu opravit'' Otočil se na mě táta.

,,Tohle není dům kterému stačí nový nátěr a vypadá jako nový.

Dům byl ve vnitř obrovský.Nebyl krásný ani hezkýale obrovský,to ano.Klidně by mohl získat cenu za největší dům v téhle prdeli na konci světa.

Došla jsem někam,co měl být údajně můj pokoj.Jedno okno.Velká postel,šatník a koberec na kterým byla skrva od krve.

,,Hm.Super'' Zabručela jsem a svalila se na postel.