Samota je hřích!

Poznání a strach 2/2

,,Co tady děláš?" Smál jsem se. Byl jsem překvapený a díval se na něj. ,,Můžu tu být s tebou?" Smutně se na mě podíval. Nevěděl jsem co mu na to říct. Ale... vlastně no a co? ,,Ale pod jednou podminkou." Skonil jsem se k němu, když seděl na zemi zádama ke kachličkám. ,,Ano?" Naklonil se ke mě blíž. ,,Budeš si se mnou povídat!" Byl překvapený. Kulil oči a smál se. ,,Přijmám tvou nabídku!" Sundal jsem si kalhoty, podíval se na něj. ,,Ne! Nekoukám!" Pronesl pobaveně. Musel jsem se smát. Měl obličej v dlaních a tvářil se jako skolačka. Byl sladkej.
Huplsl jsem do sprcháče a zavrel jsem za sebou. ,,Povídali jsme si celkem dlouho.
,,Sakra... Eatene?" ,,Ano, Clayi?" Teď jsem byl totálně rudej. ,,Podal bys mi ručník? Prosím." Vystrčil jsem ruku ze sprcháče a prosebně zakňucel. ,,A kde jsou? Jo!! Mám je!" Párkrát se otočil, popadl ručník a dal mi ho ruky, ale stejně jsem viděl, jak mi očima prejel po těle. Posiloval jsem denně. Popravdě jsem byl v tu chvíli celkem hrdý, když jsem viděl ten výraz prekvapení. Byl jsem na sebe pyšny, ale pýchu hned vystřídal pocit studu a nejistoty. Začal jsem se červenat a tak jsem zavřel dveře, ale jeho pohled jsem na sobě furt cítil. Byl to zvláštní pocit.
Ručník jsem si ovázal kolem pasu a vyšel jsem ven. Stál tam v boxerkách a očima se na mě smál. ,, Co tak koukáš?" Zeptal jsem se ho a koukal na něj s hlavou na stranu. Tělo měl perfektní. Každej sval byl krásně napjatý s každým jeho pohybem jsem si vychutnával krásu bicepsů, zad, břicha... byl jsem úplně zhypnotizovaný krásou jeho těla. ,,Špunte? Jak se ta sprcha zapíná?" Jeho hlas mě probral ze snění.
,,Ehm.. no tady to otočíš." Názorně jsem mu to ukázal, ale zapomněl jsem, že stojim moc blízko. Voda se rozlila a schytali jsme to oba. Uklouznul jsem a rozmázl se ve sprcháči. Eaten stál venku a strašně se mi smál. V tuhle chvili jsem byl rad za veliký sprcháč. Šel ke mě, ale šlápl mi na už tak mokrej ručník a tím když jsem se zvedal, ho ze mě strhl. Stál jsem před ním jen tak. Po chvíli jsem si to uvědomil a on taky. Oba jsme se červenali. ,,Promiň." prohodil velmi něžně. ,,To nic." On se otočil a já se na něj mohl znovu podívat. ,,Tak to se můžu umýt znova." Prohodil jsem a bez čekání na jeho reakci se zase začal sprchovat. ,,Co to děláš? Teď se chci umýt já!!" Prskal a snažil se znít uraženě. Potutelně se smál a měl založený ruce na hrudi. Na tý krásně svalnatý hrudi. Rozhodl jsem se a bez žadného studu jsem si začal mýt hlavu. Bylo to zvláštní. ,,Ukaž! Teď si se staral ty, tak teď já." Trochu jsem se bál. Nevěděl jsem co tim myslí, ale věřil jsem mu. Jeho ruce zajely do mých vlasů a já držel jako kočka. Bylo to přijemný. Až moc. Bylo to uvolňující. Nechal jsem si to líbit. Zavřel jsem oči a vnímal jeho doteky. ,,Podej vodu." Řekl něžně a já ho bez váhání poslechl. Při jeho slovech mi lehce položil ruku na rameno. Jeho teplo bylo uklidňující a já se uvolnil ještě víc. ,,Notak! Zakloň tu hlavu trošku."
Lehce mi za ní zatáhl a zalil mi vlasy teplou vodou. Ten pocit byl očišťující a mě se do břicha znovu cpal ten přijemný pocit. Promnul mi vlasy, smyl mi zbytek šamponu a masiroval mi pokožku hlavy. Lehce se posouval níž a níž. Jeho prsty se bořily do mé kůže na krku. Sakra... bylo to tak příjemný. Dál mi rukama mnul kůži a já se nemohl nabažit jeho doteků. Najednou mě obejmul a já prudce otevřel oči a nevěděl jsem co mám dělat.
,,Eatene?" Řekl jsem a lehce mu přejel po svalnatých rukou, kterýma mě objímal kolem pasu a hlavu měl položenou na mým rameni. ,,Ano?" Přitáhl si mě o kousek blíž k sobě. ,,Co to děláš?" Zeptal jsem se ho a ruce jsem mu položil na ty jeho. ,,Nic. Objímám tě." ,,Já vim, právě proto." Pustil mě, já se k němu otočil a koukal jsem mu do očí. ,,Ty jsi stejnej jak já, viď?" Nikdy jsem tenhle pohled neviděl u nikoho.
,,Jak to myslíš?" Nechápal jsem, ale zároveň jsem veděl co tím myslí. ,,No... tak jako, že se mi líbíš." V tu chvíli se mi podlomily kolena. Bože... on je taky jako já! V tu chvíli mi ukáplo pár slz. Ani nevim proč. ,,Promiň, ublížil jsem ti?" Bál se o mě. ,,Ne, jenom... jsem rád. Ano. Jsme stejný. Bál jsem se. Nevěděl jsem to. Neodvážil jsem se zeptat první." Otevřel ruce a já ho obejmul. Nevím proč jsem to udělal. Cítil jsem se u něj dobře.
Přesunuli jsme se do mého pokoje. Teď jsem měl opravdu velkej strach.
Lehl jsem si do postele a založil si ruce za hlavu a čekal na jeho reakci. Lehl si vedle mě, koukl se na mě a já nevěděl co dělat. Jen tak jsme mlčky leželi a koukali do stropu. ,,Tak co?" Otočil ke mě hlavu a mrknul na mě těma krásnýma modrýma očima. ,,Co co?" Kouknul jsem na něj a nechápavě jsem zamrkal. ,,Měl jsi už někoho?" Jeho otázka mě překvapila. Začal jsem se červenat a otočil jsem se na bok. ,,Ne." Špitl jsem tiše a doufal, že to neuslyší. Bohužel slyšel. Cítil jsem jeho úsměv na svých zádech. Vzal mě za remeno a otočil mě zpátky. Jeho oči byly jako malé diamanty, které ve tmě svítily. Teď se nade mnou tyčil, opíral se na loktu a koukal se mi do očí. Čekal jsem co bude. ,,A chceš s tím něco udělat?"