What is incest?Incest is insane...No!Incest is LOVE!

Rozhovor se smrtí(Kaulitz Twincest/Death/Depressed)

Tákže....twincest(co jinýho,že?XD),kaulitz....co víc dodat?Asi jen to,že i debilní zápisek toho udělá hodně...

'Nenávidím ho.Možná je to šílené,ale je to pravda.Nenávidím své vlastní dvojče a přitom...'zasekl se Bill při čtení.Nemohl pokračovat.Seděl u notebooku,který měli se svím dvojčetem společný.Jeho bratr,Tom si tam založil deníček.Zahesloval ho a zakázal Billovi,aby se do něj byt' jen podíval.Bill i přes to rozluštil heslo a začal číst.Čtení bylo dlouhé,čas užírající.Ale on měl čas.Měl spoustu času.Jeho bratr byl zase na nějaké párty a určitě si zase dotáhne nějakou tu kurvu,aby ho naschvál nenechal vyspat.Bill konečně pochopil bratrovo chování vůči němu.Ty jeho nadávky,jeho naschvály i to,že se jej ve škole nikdy nezastane.Začal chápat kdo je ten důležitější.Jeho bratr byl oblíbený,dívkami milovaný,jejich matka mu naddržovala jak jen to šlo a otec se snažil ho co nejvíce rozmazlovat.Byl oblíbený pro svůj styl,chování a umění každého rozesmát.A on?Matka ho nanejvíš trpěla.Otec ho měl rád,ale často ho nevídal.Kamarády neměl a ve škole si z něj dělali boxovací pytel.Byl tichý,většinu lidí přiváděl spíše do depresí.Tom byl ten důležitý čistý anděl,on byl jeho temný protiklad.A však skutečnost byla jina-právě Billi byl ten nevinější z jejich dvojičky.Přítele ani přítelkyni nikdy neměl,nepil a kouřil jen při velkých depresích,drog se nikdy nedotkl.Zato jeho bratrovi postelí každým dnem proletěla jiná dívka,po případě chlapec.Alkohol byl pro něj každodení rutina a drogám se také občas nebránil.Byly naprosto rozdílní a přitom tak stejní.Jako dvě strany mince-stejné,a přesto jiné.Podíval se na své ruce.Jedna nesla alespon deset jizev,ta druhá jimi byla pokrytá od loktu nahoru celá.Bill si uvědomil,že tady pro něj není místo.Vzal si batoh do školy a všechen jeho obsah vysypal na zem.Nacházel do něj nejtěžší knihy a věci co našel a když byl fest,zapnul ho.Ze skříně vyházel všechno oblečení,všechny urovnané knihy rozházel.Noční stolek vyvrátil,postel rozestlal a roztrhal polštáře.Byl si jistý že se sem už nikdy nevrátí.Neměl důvod.Matka ho nesnášela,bratr ho nesnášel a otec ho toleroval.Ovšem po pravdě už nepátral.Jeho jindy vzorně uklizený pokoj vypadal jak po náletu bombardérů.Vše bylo zničené.Ale mu to nevadilo.Šel do koupelny,kde si jindy na 'dykobraza' zgelované vlasy rozčesal a ulízl dozadu.Oči si namaloval černě,ještě pečlivěji než normálně.Šel zpět do pokoje kde si oblékl tričko a obyčejné,černé djíny.Kdokoliv známý by jej ted potkal,nevěřil by že je to právě Bill.Vypadal jinak,tak...obyčejně.Sám pro sebe se nad svým vzhledem usmál.Chtěl vypadat jinak,byl to záměr.Obul si jedny z bot,co měl v botníku a i s pekelně těžkým batohem se vydal směrem k mostu.Chtěl to skončit tam.Bylo pět odpoledne,touhle dobou tu většinou nikdo krom okolo projíždějících aut nebyl.Opatrně přelezl bílo-červené zábradlí a opřel se o něj,s pohledem upřeným do vody.Už mu bylo všechno jedno.Neměl pro co žít.Opatrně posunul nohu a skočil dolů.Vítr mu cuchal upravené vlasy a on volným pádem padal dolů.Když se setkal s vodou,chvíly sebou škubal,protože  jeho tělo drželo pud sebezáchovy,a však těžké věci v jeho batohu mu to nedovolily.Propadl se v sladkou tmu.Neužíval si ji však dlouho.Za chvíli se ocitl v bílé,prázdné místnosti.Jediné co tam bylo byla krásná dívka,která seděla za velkým,dřevěným a masivním stolem.Vzhlédla na něj od papírů a pootevřela pusu šokem.Ten ji však hned přešel.

"Posad se,Bille"řekla a ukázala na dřevnou židli,která se tam prazvláštním způsobem ocitla.Bill ji uposlechl a sedl si.

"Ach Bille Bille..."povzdechla si. "Řekni,proč jsi to udělal?Jsem smrt,znám tvůj osud.Měl jsi před sebou ještě tak dlouhý,krásný život...."povzdechla si dívka,smrt.Bill se smutně usmál a zklopil hlavu.

"Stejně nebudu nikomu chybět..."řekl tiše.

"Ach kdyby jsi jen věděl,Bille.Budeš jim chybět,všem.Matce,otci i Tomovi.Tohle máš po svém dědovi.Ten také nic nedodělal do konce a už konal.Jenže on zvolil špatně,nechtěl se vrátit"povzdechla.