M.A.N.I.A.X

- 4. -

                  Abych vám řekla pravdu, vrátit se do Gothamu, bylo těžké. Vůbec se mi nechtělo, ale z druhé části mě to tam přitahovalo a to jen díky bolesti, kterou mi způsobil otec. Chci pomstu. Chci vidět jak se na podlaze rozlévá jeho krev a on se svíjí v ukrutné bolesti. Jak trpí. "Rosse! Rosse! Rosse, posloucháš mě?"

"Co, promiň neposlouchala jsem tě."

                  "Říkal jsem, že se jde pařit, jdeš s náma?"

"Já... Kluci..."

                  "No tak Rosse, bez tebe tam bude nuda a navíc, kdopak by tam na nás dohlížel."

"Fajn, ale slibte mi, že se neožerete do němoty, jinak vás tam nechám a vrátím se pro vás druhý den až vystřízlivíte nebo si můžete dojít domů pěšky je to jasné?"

                   "Ano šéfe."

"To vaše, ano šéfe znám, stejně se ožerete, ale víte, co jsem říkala, klidně vás tam nechám."

                   "Jasně."

"Dejte mi 25 minut."

                     "Ok."

***

                       Ano doopravdy mi postačí 25 minut, protože nejsem ten typ holek, které tráví až moc času ve svém šatníku. Otevřu svůj ještě nevybalený kufr a sáhnu po klasických černých, ale až moc krátkých šatech se zlatým páskem k tomu si vylovím z dalšího kufru zlaté páskové boty. Poté už jen zalovím v kosmetické taštičce a udělám si večerní líčení tmavé kouřové stíny a krvavě rudou rtěnku, kterou doplňuje stříbrno zlatý lesk na rty. Hotovo. Mrknu na sebe do zrcadla a usměju se na sebe, protože jsem se takhle dlouho neviděla. Pomalu jsem se vydala ke schodišti, které jsem ladnými kroky scházela a tím upoutala všechny páry klučičích očí, které na mě už čekali v hale. Konečně jsem se došourala až k nim a musela jsem se usmát nad jejich výrazy. "Zavřete pusu nebo vám tam vlítne moucha."

"Moc ti to sluší."

                        "Děkuju, ale děláte jako by jste mě takhle nikdy v životě neviděli."

"No, už to bude dávno, co jsme tě takhle viděli."

                         "Jdeme?"

"Jo jasně." Nasedla jsem do svého červeného autíčka a vyrazila na stanovenou adresu s několika dalšími auty v závěsu. Ani ne za deset minut jsem vystoupila z auta před nějakým klubem a zamířila dovnitř. Jak už jsem u vchodu zahlédla dnes tu má být nějaká show. A to se rovná nový začátek v Gothamu, mohu zde nalézt nové přátelé, ale nikdy nikomu nebudu věřit, protože toto město je spojováno s vrahy atd. Usedla jsem na barovou stoličku a objednala wisky s pomerančovým džusem. Pro mě mňamka a pro jiné druhý den silná kocovina. Všude zavládlo ticho a na pódiu se objevil jakýsi chlápek, který uvádí jakého si  muzikanta. Ostrá světla se z parketu přesunou na pódium a začne show. Zrzavý mladím řádicí na vyvýšené plošině s několika tanečnicemi po nějaké chvíli odhodí brýle a já uvidím jeho tvář, která mi připomíná dnešní dopoledne. Je to ten zrzek z pláže.