Obstacles

KAPITOLA 18: Víkend

Ariana's POV:

Když jsem se vzbudila, do pokoje přes záclony prosvítaly sluneční paprsky. 

Rozsvítila jsem si mobil, abych viděla kolik je. Bylo 8:37.

Vstala jsem a rozhrnula záclony. Od té hnusné bouřky je to poprvé, co je hezky. Pořád bud pršelo, nebo bylo zataženo. A ve středu odjíždim. Dnes je sobota. A přijede Zayn. Těším se na něj, samozřejmě že ano. Neviděla jsem ho tři dny.  Chybí mi.

Oblékla jsem se, učesala se a udělala jsem si snídani. Bagetu se zelím a pomazánkou.

Venku bylo slyšet, jak zpívají ptáci. Aspon jsem měla tu jistotu, že nejsem uplně sama. Dneska to vypadá na super den.

Odpoledne jsem seděla v kuchyni a popíjela kafe a četla si na netu. Venku totiž pršelo.

Zamkla jsem vrátka, aby mi sem nikdo nelezl, Zayn měl přijet až večer. 

Už jsem to nevydržela a tak jsem odpovídala fanouškům na twitteru. 

Najednou jsem uslyšela zasténání. 

Našla jsem pánvičku a šla omrknout okolí. Mobil jsem měla samozřejmě v kapse.

Ozvalo se to znova.

Dveře od domu se otevřely a já udeřila pánvičkou toho, kdo tam stál.

Zayn's POV:

Něco mě najelo po hlavě. "Ááááu!" zařval jsem a skácel se k zemi.

"Pane bože, omlouvám se! Seš v pořádku? Nemám zaolat doktora?" Ari odhodila pánvičku, která sebou třískla o zed a spadla na zem. Ari se nade mnou skláněla. Ty její hnědý oči plný bolesti a strachu a taky vyděšení byly až k pláči. Leskly se. Bylo jí do breku.

"Jsem v pořádku." zachraptěl jsem. "Ale líp mi bude, až mi dáš pusu." usmál jsem se a ona mě praštila do ramene.

"Áu!" 

"Co je?" usmála se.

"To bolí." 

"Já myslela že seš chlap." namítla.

"A ty moc zlá přítelkyně. Něco s tím budeme muset udělat." odmlčel jsem se. "A já vím co."

"Opravdu? Já bych taky věděla.." řekla laškovně.

"Vážně? A co ta pusa?" 

"Promin já zapoměla.. žádná nebude. Za to, jak jsi mě vylekal, nebude nic. Smůla. Možná zejtra..?" ušklíbla se. Vypadala božsky.

Využil jsem moment překvapení a strhl ji na sebe.

"Ááááááá" lekla se a tak zavřískla.

Mě to bylo celkem fuk, jestli jí to překvapilo, ale hladově jsem se přisál na její rty. 

"A pak že až zítra." zasmál jsem se.

"Vyděrači." plácla mě a já se rozesmál. 

"Nechceš vstát z tý země? Že bychom zavřeli a pustili si film."  zvedala se.

"Jak c hceš, ty jsi šéf." 

Ari se jen začala smát.

"Tak co? Máš hlad?" stála u linky v kuchyni.

"No, mám, ale na tebe." objal jsem jí zezadu kolem pasu, ale odstrčila mě.

"Musím ti udělat to jídlo." zasmála se. Ach.. miluju její smích.. tak zvonivý.

"Já chci tebe." udělal jsem psí oči.

"Až potom, možná, že když budeš hodnej." 

"Dobře, budu tvůj hodnej chlapeček. Pujdu na chvíli na notebook, jo?" 

"Jasně." 

Najel jsem na domovskou stránku a vyhledal si nějaký bulvár. 

JAI BROOKS A PERRIE EDWARDS SPOLU RANDÍ?!

Stálo v titulku. Bylo mi na omdlení.

_____________________________________

Prominte, že jsem dlouho nepsala, ale neměla jsem náladu a nápady. Dneska večer jsem se nudila, tak mě napadlo napsat zase další díl:) Vím, pořád je to nuda, ale už od příštího dílu, by se to mělo zase rozjet ;) pokud se vám díl líbil, dejte mi hvězdičku:) pokud se vám hodně líbil, dejte koment a nějaký ápady mi napište:)) A chtěla bych poděkovat za víc jak 1000 přečtení a že byl muj příběh umístěn na 106. místě v kategorii Fan Fiction! :) Moc děkuju že to čtete:) XOXO, Marky