Obstacles

KAPITOLA 30: Probuzení

Zayn's POV:

Všech nás 5 sedělo v autě a vraceli jsme se do L.A. 

Díval jsem se z okna a doufal jsem, že si nedělaj prdel. Ale toho by schopní nebyli. Vědí přeci, co pro mě Ari znamená. 

Koukal jsem z okna. Míjeli jsme stromy a keře. A pak jsme jeli kolem místa, kde Ari měla bouračku. Na místě, kde hořelo její auto byl spálený asfalt a zbouraný strom ležící na zemi. Kmen byl přelomený napůl a bylo vidět, že náraz byl silný. Na Zemi ještě leželi nějaké věci z vyšetřování. 

Odvrátil jsem hlavu. Všichni v autě najednou podezřele stichli. 

,,Nemusíte přerušovat konverzaci jenom kvůli mně," řekl jsem. 

,,Ne, je to správný," polácal mě po rameni Niall.

Konečně jsme dojeli do nemocnice. Běžel jsem do pokoje, kde měla být Ari. Ležela v nemocniční posteli, přikrytá až po krk, víčka pevně zavřená a byla bílá jak křída. Vypadala opravdu jak mrtvá. 

Chytil jsem jí za ruku a sedl jsem si k ní. 

Její oči se pomalu otevřeli a zas zavřeli.

Ariana's POV:

Uslyšela jsem dobře známý zvuk otevírajících se dveří. Někdo si ke mně sedl a chytl mě za ruku. Že by Zayn? Pomalu jsem otevřela oči, ale i hned jsem je zavřela, protože mě do očí bilo světlo zářivek. 

Zkusila jsem to znovu, tentokrát to však bylo lepší, ale pořád to bolelo. Znova jsem je zavřela a zkusila jsem to napotřetí. To už bylo v pohodě. 

Podívala jsem se vpravo a uviděla jsem Zayna. Jemu se na tváři objevil tak šťastný úsměv, že něco takového jsem ještě neviděla. Pokusila jsem se taky usmát, ale moc to nešlo. 

,,A-Ahoj," vypravila jsem ze sebe.

,,Ahoj, miláčku," řekl on a sunul se ke mně, že mě políbí.

,,Ne, nedělej to prosím."

Zklamaně se odtáhl, ale pořád mě držel za ruku. 

,,Ještě nejsem toho schopná," vysvětlila jsem. ,,Ještě mě všechno bolí a je mi špatně."

,,Mám zavolat doktory, ať ti něco píchnou? zeptal se starostlivě.

,,Ne, to je v pořádku. Jen si musím pořádně odpočinout." 

,,Aha, tak ok. Chceš něco? Potřebuješ něco?" 

,,Ne," nad tou jeho starostlivostí jsem se musela pousmát. ,,Vlastně jo." 

,,Tak si řekni." 

,,Necháš mě se vyspat?" zeptala jsem se. Byla jsem tak unavená.

,,V klidu spi. Já tu budu s tebou," stiskl mi ruku.

Já jsem tedy zavřela oči a zapadla jsem do říše snů. 

_______________________________________

Áno, dočkali jste se! Upřímně, vůbec nevím, co už mám k téhle povídce vymýšlet -.- ted' píšu The Deadly Games a upřímně, baví mě to víc, jak tohle:D ale tak dokopla jsem se a tady máte nový krátký díl:) Jak vidíte, Ari jsem chcípnout nenechala. Během příštích dílů hodlám vymyslet převrat, který pohne celou story někam dál, kam by to nikdo nečekal:) Děkuju všem, že to čtete a byla bych ráda, kdyby jste se podívali na mojí novou povídku The Deadly Games, dali hlas a nebo koment. Všem vám děkuju za přízeň.