6.Part

25 3 1
                                    

O pár měsíců později
Včera jsem měla narozeniny.18.Jak já se na to těšila ale žádnou velkou změnu nepociťuju.S Kubou jsme pořád spolu.A doufám že ještě dlouho budeme.Moje oslava s ním byla dokonalá.Spali jsme u něj.Byla to nejúžasnější noc v mém životě.
Každý den s ním byl něčím vyjímečný.A já si zase uvědomila že bez něj nemůžu být.

Asi za dva týdny jsem onemocněla.Takže za mnou každý den chodil.Nosil mi kytky a různé ovoce.To bylo super ale na druhou stranu mi bylo strašně špatně a skoro pořád t:d zvracela. Mamce už to přislo divný abych celej týden zvracela a tak i když tam byla asi jen 4% ale i tak pro jistotu.
Vyšla jsem ze záchodu a podala test mamče a chvíli jsem čekala.Mamka civěla na ten test asi 10min. A pak jen zvedla hlavu.
,,Je to tam!''řekla mamka nadšeně
,,Mami děláš si prdel!?''zaječela jsem
,,Ne!Jsi těhotná!''řekla mamka nadšeně
,,Mami děláš si ze mě prdel? Vždyť mi je 18!?!?''zařvala jsem po ní zatím co ona se na mě křenila
,,Zlato,uklidni se,zvládneme to spolu!"řekla mamka aby mě uklidnila
,,Mami proč jsi z toho tak nadšená?''řekla jsem udiveně
,,Takže mám po to bě radši řvát?"zeptala se mě spíš vtipně
,,Né..."upozornila jsem ji ,,myslíš že bych měla jít na potrat?"
,,Ne!!!"vyjela po mě,,Ty bys to miminko zabila?!''
,,Asi ne no...Mami já ale nevím jestli to zvládnu...''
,,Proč bys nezvládla?Spolu to zvládneme''řekla mamka a objala mě.Zase jsem se cítila v bezpečí.
Jak to řeknu Kubovy?Vždyť on to nepochopí.
,,Mami a jak to řeknu Kubovy?''rozbrečela jsem se a zabořila se do polštáře
,,Kuba je rozumnej a pochopí to...Zvládneš to''usmála se,pohladila mě a odešla do kuchyně.
Ale co když ne? Říkala jsem si vduchu...A jak mu to vůbec řeknu?...Bože proč já?Proč zrovna já?😭

Určitě komentář nebo vote potěší❤
Děkuju❤❤❤🙈🙈🙈
A nebojte tohle ještě není konec🙈❤
XOXO Anny❤

Only You❤Kde žijí příběhy. Začni objevovat