Nikdo nikde. Podívala jsem se na hodinky 15:25. Nevím, kde ten dotyčný vězí ale natěšenost pomalinku ze mě opadávala, jako zvadlé listy jakékoliv květiny. Řekla jsem, že počkám ještě deset minu a pak půjdu domů. Koneckonců jsem se musela učit. Z dáli jsem viděla někoho přicházet. Srdce se mi rozbušilo. Nemohla jsem se dočkat. Ovšem pak nastalo zklamání... očekávala jsem chlapce, bohužel to byla dívka.