*Z pohledu Chloii
„E-e-el? Ty jsi jí fakt uhodila, nebo už mám halucinace?“ zírala jsem na ní, jak kdybych viděla supermana. Protočila oči a konečně mi pustila ruku „Jestli kvůli toho budu mít problém, tak jsi v tom semnou!“ řekla smrtelně vážně. „Ale já jí..“ přerušila mě „Říkám, že jsme v tom obě!“ otočila se a šla ke skříňkám. „Počkej!“ zařvala jsem na ní. Všichni se otočili, asi to bylo víc nahlas než jsem chtěla. Ani se neotočila, sklopila jsem pohled a běžela za ní. Zastavila se až u skříňky a podívala se na mě „Co máme první hodinu?“ řekla mrzutě. „Příroďák!“ protočila jsem oči a otevřela svojí skříňku, vytáhla učebnici, a pořádně jsem třískla dvířkama. „Můžeš mi říct co ti je?“ Ani se na mě nepodívala, ale viděla jsem, že v očích má smutek.
*Z pohledu El
„ Hele jsem roztleskávačka, dobře se učím a to nejdůležitější, že jsem za celý svůj život ještě neměla ve škole ani jeden problém a ted jsem si jen tak uhodila Cahr! Tohle přesně mi je!“ myslela jsem, že se rozpláču. Chloi jen otevřela pusu a nevěděla co říct. Zazvonilo, zavřela jsem skříňku a vyrazila ke třídě. El mě před dveřmi zastavila. „ Chloi promin, že jsem se tak blbě ptala“ objala mě. „Ehm ehm..děvčata, nezvonilo náhodou už?!“ Objevila se za náma Kosa, učitelka na Příroďák a Fyziku.Jen jsme přikývli a vešli do třídy. Nestihla jsem si ani sednout a v rozhlase se ozvalo „Slečna Ela Morgan se ihned dostaví do ředitelny. „A je to tu“ řekla jsem si pro sebe. Koukla jsem se na druhou stranu třídy kde seděla Chloi, usmívala se na mě, a ukázala, že mi drží palce, zakroutila jsem očima. „Morganová neslyšela jste snad?!“ vyrušila mě kosa. Vyšla jsem ze třídy a celá se klepala. Pomalu jsem došla k ředitelně a zaklepala. „Pojďte dál ozvalo se.“
*Z pohledu Chloi
Držela jsem jí palce, věděla jsem , že to dopadne dobře, přece celý svůj život nic neprovedla, tak jí jen upozorní a všechno bude zase při starém. Byla tam dobrou půl hodinu, až jsem měla strach. Když vešla do třídy, v ruce měla nějaké papíry. Nepoznala jsem, co ten její výraz v obličeji znamená, takovou jsem jí ještě nikdy neviděla. Kývla jsem na ní co se děje. „Morganová, dávejte sakra pozor!“ křikla po mě učitelka. Bože to je zmije! Fakt horší učitelku jsem nemohla dostat. Už jsem neměla šanci znovu na El mrknout a poznat co se stalo, tak jsem jen pozorovala hodiny, at zazvoní na přestávku. Zazněl zvonek a já vyskočila z lavice. Všichni se na mě otočili. Bože to je den pomyslela jsem si. „Co s váma je dneska Moraganová? Hodinu končí učitel“ zpátky jsem si sedla, a proklínala tu zrudu! „Konec hodiny!“ řekla svým nepříjemným hlasem a odešla ze třídy. Hned jsem se zvedla a šla za El.
*Z pohledu El
Fakt super! Kráva Char! To je svině, fakt! A jak jí ředitelka všechno žere! Z mého proklínání mě vyrušila Chloi, která byla zvědavostí bez sebe. „Co se stalo?“ vybalila na mě. „Pojd řeknu ti to na chodbě . Vzala jsem si věci a vyšla na chodbu. „Tak co?“ vzala mě bokem Chloi. „Mám týden po škole!“ podívala jsem se na ní otráveně. „ Fakt?“ co mám na tak blbou otázku odpovědět, nesnáším když se mě lidi ptají na otázky : Fakt? Opravdu? Děláš si srandu? Bože proč bych si snich dělala srandu, to je logika. Protočila jsem oči „Ne dělám s tebe asi prdel“ otočila jsem se a vyšla ke skříňkam.
Zbytek dne utekl. Už jsem volala i rodičům, že budu týden po škole. Naštěstí mě pochopili a slíbíli, že mě po práci vždycky vyzvednou. Ještě, že je mám!
