Deník Úplně Obyčejné Holky

2.kapitola

16.5. 20:45

Dnešek byl nudný, tak jako ostatní dny, které si pamatuji. Dnešní den ve škole nebyl nijak zajímavý, odseděné hodiny mám a mlčení mám po krk. Už se těším až vypadnu ze školy a odstěhuji se pryč, někam daleko, kdo mě nikdo nezná. Těším se až začnu žít sama ze sebe. Vím, že mám ještě dost času, ale nad touto myšlenkou se mi hned objeví malý úsměv na tváři.
Ležím v posteli a mlčky hledím do stropu. Spát se mi ještě nechce, ale určitě za nedlouho spát budu. Momentálně nepřemýšlím nad ničím. Jen ležím a dívám se do stropu, který nevidí. Je tma, ale přesto vím, že tam někde je. Doufám, že zítra bude pěkně né jak dnešní den nebo včerejší. Už by mohlo být teplo, aby se dalo být venku. Těším se až začnu běhat. Běhání mám hrozně ráda, člověk nemusí myslet na nic, jen na trasu, kterou právě běžíte. Běh krásně vyčistí mozek a přivede vás na jiné myšlenky.
Dnešní den jsem prožila učením a taky jsem se dostala k rozečtené knížce. Samozřejmě je sci-fi. Ta knížka je báječná, sice čtu první díl, ale uz teď se mi hrozně líbí a určitě budu pokračovat v dalších dílech. U knich se taky příjemně relaxuje. Ja když čtu knihu, tak si připadám jak kdybych byla já účastí tohk děje co se odehrává v knížce. Tahle knížka je i zfilmovaná, ale slyšela jsem, že knížka je nádherná a film je hrozný. První přečtu knihy a pak se podívám na film.
Oči se mi už unavují a já upadám do hlubin snů.
--------
Další kapitola he venku. Vim ze je to hrozné, ale me to baví. Kdyz tak mi nekdo poraďte prosiim. Jsem úplná začátečník.