ROSES. /h.s

*Hospital*

Harry's POV

Viděl jsem, že utíká. Ale nechápal jsem proč. Nechtěl jsem ji ublížil. Nikdy bych to nedokázal. Křičel jsem na ní, chtěl jsem aby zastavila. Nic. Tak jsem se rozhodl se za ní vydat.

Sledoval jsem kam běží. Viděl jsem auto, které jelo směrem z města. Jelo rychle. Křičel jsem na ní aby zastavila. Neposlechla. Viděl jsem, že auto se nebezpečně rychle přibližuje. Běžel jsem proti autu, ale bylo pozdě.

Narazilo do ní. Spadla. Viděl jsem, že jí z hlavy teče krev. Vzal jsem mobil do své třesoucí se ruky a se slzama v očích vytočil číslo sanitky. 

Když jsem položil telefon, začal jsem jí dávat první pomoc. Chytla se. Dýchala. Mírně otevřela oči, ale myslím, že mě nepoznala. Klidnil jsem jí. Dýchala zhluboka, klepala se. 

Sanitka přijela do 7 minut. Naložila jí do auta. Zastavil se u mě záchranář.

"Jedu s vámi" řekl jsem a nastupoval do vozu. 
"Ale pane, tam n-"
"Drže hubu a jeďte!" zařval jsem na něj. Stál tam, dokud jsem se na něj znovu nepodíval. Sedl za volant a jel. Kat tam ležela. Viděl jsem, že trhaně dýchá a pláče. Hladil jsem jí po hlavě a do ucha jí říkal konejšivá slova. 

Reagovala na můj hlas. 

Dojeli jsme do nemocnice. Vytáhli ji z auta a já vystoupil. Držel jsem ji za ruku a palcem ji hladil po hřebě ruky.

Zrychlili, věděl jsem, že jí vezou na sál. Pustil jsem ji a se slzami na tváři jsem se sesunul na zem. Seděl jsem zhroucený na zemi uprostřed němocnice. Přišla ke mě sestra a posadila mě na židli. Ptala se mě zda jsem v pořádku. Odbyl jsem ji a hlavu složil do dlaní.

Nejsem v pořádku!


Měl jsem chuť křičet, něco rozbít..Musel jsem vědět, že je v pořádku. 

Po 3 hodinách vyšel doktor. Šel rovnou ke mě. Tohle ne..

"Pan Styles?" zeptal se a natáhl ke mě ruku.

"Ano. Co je s ní? Kde je?" vychrlil jsem na něj mnoho otázek. On se podíval na zem a poté zpět na mě. 

"Pane Stylesi, utrpěla velice vážná zranění. Teď spí, je stabilizována. Můžete jí navštívit" řekl a vedl mě do jednoho z pokojů. Otevřel dveře a mě se v tu ránu zastavil svět. 

Ležela nehybně, oči zavřené, hadičky po celém těle. Jediné, co mě ujišťovalo, že je na živu, byl ten zatracený přístroj. 

Ani jednou jsem se za doktorem neohlédl. Sedl jsem si na židli vedle postele. Vzal jsem její dlaň do té mé a začal plakat.

Jediné co mám,mi leží nehybně před očima. 

Nevěděl jsem co jí je. Nevěděl jsem co bude dál. Ale jedno jsem věděl...

Už ji nikdy nenechám odejít. 

Seděl jsem tam asi 3 hodiny, než jsem ucítil stisk na mé ruce. 
Zvedl jsem hlavu, abych se ujistil, že je to ona.
Byla. 

"Harry..."

Rozbrečel jsem se ještě více. 

"Co jsi mi to provedla.." zašeptal jsem abych ji nevyděsil. 

"Omlouvám se.." řekla chraplavým hlasem.

Stiskl jsem ji ruku a plakal stále a více.

Někdo zaklepal na dveře. Otočil jsem se abych věděl kdo přišel. Když jsem uviděl kdo tam stojí, zatnul jsem čelist.


"Vypadni.." zavrčel jsem mezi zuby a držel jsem se abych dané osobě nevrazil facku.

___________________________________________________________________________-

HEY GUYS! :)

Já vím, po dlouhé době :D ale co no..

Votes and Comms, please :)

All the love, Kx