Kapitola 5.

236 9 5
                                    

----------
Cože? Za 10 min. Přijde Chris? Rychle jsem běžela do pokoje a ze skříně si vytáhla jeany s dìrami na kolenech a k tomu bílou průhlednou blůzku. Vzala jsem si batoh a letěla dolů se schodů. V tom někdo zazvonil a mě bylo jasný, že je to Chris a tak jsem na sebe hodila černou koženou bundičku se zlatými zipy a otevřela dveře jenže když jsem zavřela dveře a otočila se na něho, sjìžděl mě pohledem což mě znervózňovalo. ,, Stalo se něco?'' Ptala jsem se nejistě. ,, Ale nic, jen že kde máš věci do školy?''řekl a zasmál se. ,, Aha?" Řekl jsem a mám pocit že jsem aji zčervenala. Došla jsem si pro batoh a utíkala zpátky za Chrisem. ,, Takže jdeme?''  ,,Jojo'' šli jsme vedle sebe a pořád se smáli. Došli jsme do školy a mířili ke skříňkám. Vzala jsem si kroksy a učebnice ze skříňky. Bohužel máme biologii a u té vždycky usnu. Přemýšlela jsem nad tím jestli mám všechno a pomalu jsem zavírala skříňku, když jsem ji zamykala musela jsem se pousmát nad tím, že jsem potkala někoh tak úžasného, člověka s kterým se směju všemu a je mi s ním prostě dobře. V tom začlo zvonit ale mě to nevadilo jenže do mě strčil prstem a řekl ,, Budeš tu stát ještě dlouho?, nebo už půjdeš?'' dodal a smál se. ,, Jo už jdu'' řekla jsem. Jakmile se otčil praštila jsem do něj prstem a začla utíkat do učebny. On mě aledohnil a já jen pomalu couvala a vrazila do zdi. On se neustále přibližova, byl asi 1 cm od mého obličeje a pak se začal smát a já taky. Když jsme se trochu uklidnili zaklepali na dveře a vešli do učebny. Učitelka nás propalovala pohledem a my jsme měli co dělat aby jsme se nezasmáli znova. Učitelka ukázala na lavici a my si sedli. Pak něco mlela o zvířatech ale my ji neposlouchali protože jsme se pořád něčemu smáli. Kdyxž jí došla trpělivost tak nás vyhodila za dveře. Před třídou jsme se museli strašně  smát a kdykoli kolem nás někdo prošel mi to nemohli v sobě dál dusit a vybuchli jsme a smáli se jako paka. Konečně zazvonilo a my si vzali věci a já přemýšlela jestli mám zavolat Mikeovi a říct mu, že jdu domů sama( s Andreasem) A nebo s ním jet. ,, Půjdem spolů domů?, nebo s někým jdeš?'' vyhrkl na mě. ,, No klidně'' řekla jsem a usmála se.

--------------------------------------------------

Po obědě

Když jsem se přezula slyšela jsem Andrease jak na mě volá, že jde ještě na wc. Tak jsem mu na to kývla a uklidila si zatím skříňku, viděla jsem přicházet zase tu partu holek a bohužel šli směrem ke mně. Bála jsem se co mi zase řeknou ale já s  ním nechodím, jako líbí se mi ale on mě bere jen jako kamarádku a to respektuju.  ,, Takže slečinko.......'' začala a mně už se začaladělat špatně  jen z jejího parfému a tuny make-upu co měla na sobě. ,, Minule jsem tě upozorňovala že Andreas je můj a ty se do toho nebudeš plést!'' řekla důrazně ale já jsem se nelekla a ani trochu se jí nebojím. ,, Hele to, že se se mnou baví není můj problém takže nežárli jo?'' řekla jsem  a vzala si batoh a odešla směrem k východu. ,, Kam si jako myslíš, že jdeš?'' slyšela jsem ten její otravnej  hlas, jenže ten jsem už nevnímala protože jsem odcházela a bylo mi v ten moment jedno, že mám jít domů s Andreasem. Ale pak jsem si to rozmyslela a vrátila se zpět jenže když jsem  viděla Andrease jak se líbá s Melánií ( zjistila jsem, že je to ta holka která má ten barbie gang), nasunuly se mi slzy do očí a musela jsem běžet domů. 

Takže ahoooj moooc se vám omlouvám, že dlouho nebyl díl ale nějak jsem to nestíhala a tak doufám že se vám to líbí a pokud ano tak dejte VOTE a do KOMENTu mi napište svoje názory. Děkuju moooockrát vaše Happ-Corn

High School Kde žijí příběhy. Začni objevovat