Sestup po vlhkém a slabě zrezivělém žebříku, který vedl dolů, nebyl vůbec příjemný. Takže když jsem konečně sestoupil ze žebříku, měl jsem radost, že ten sestup je konečně za mnou. Poté jsem si vytáhl z batohu baterku, abych se kolem sebe mohl porozhlédnout. "Hmmmm tohle místo musí být nejspíš nějaký skládek", říkám si protože tu vidím hojné zásoby jídla a pití, které se válely po regálech. Nejdříve než si něco z těch zásob vezmu, se radši porozhlídnu, jestli tu třeba někdo nebo něco nežije. A při mé prohlídce jsem narazil na starou dobrou upilovanou brokovnici, která byla zavěšená na stěně a pod ní ležela krabice plná broků do ní. Ihned se po ní sápám, abych si ji mohl vzít. Samozřejmě si naberu, tak 30 broků a uložím si je do tašky. Po obhlídce jsem usoudil, že tu nikdo není. Takže jsem začal doplňovat zásoby vody a jídlo. Pak si, ale vzpomenu, že hlavně potřebuji tu dezinfekci. Takže jsem se ihned zvedl a začal jsem prohrabávat regály. No, nejdříve to vypadalo beznadějně, ale najednou jsem narazil na lékařskou krabičku. Samozřejmě ji ihned otvírám. V krabičce leží: hledaná dezinfekce, obvaz, nůžky a k tomu nějaké prášky, o kterých nevím na co jsou, protože neměly nic na sobě co by mi o nich něco řeklo. Sundám si svůj nouzově vytvořený "obvaz", který je úplně nacucaný mojí krví. A ránu si postříkám dezinfekcí. Ohh ta dezinfekce pálí, ale jen chviličku. Potom co pálení od dezinfekce ustalo jsem si ránu obvázal obvazem. Došel jsem si dobrat to jídlo a pití. Po dobrání se rozhodnu, že když už jsem v suchu a skoro i v teple, že se aspoň vyspím. Připravil jsem si spácák, svojí upilovanou brokovnici a baterku jsem si položil vedle sebe a šel jsem spát.....
ČTEŠ
Osamocen
Science FictionMé jméno je Dimitri a tohle je příběh o mém přežívání ve zničeném světě. Všichni lidé, kteří nebyli imunní zemřeli virem zvaným PCS. Zbyli je stovky lidí na celé planetě.