Cesta tam trvá z mého domu asi hodinu a půl ale mě přijde jakoby táta schválně zastavoval na každém rohu a jakoby jel 50tkou nejmíň ... Prostě mi příjde že v tom proklatim autě sedím už věčnost a nezdá se že by byl konec toho utrpení a přemýšlení nad tím jak to bude hrozný . kéžbych to měla už zasebou . No konečně po asi další nekoneční půlhodině vystupuju před bílou budovou s nápisem internát ...Tak tohle je zatím nejhorší pocit co jsem kdy měla no kdybych jen věděla že nebude trvat dlouho a bude to ještě horší . Táta zazvonil na malinký zvonek u velkých bílých dveří a já začala být ještě nervóznější po chvilce otevřela žena ve středním věku s hnědými kučeravými vlasy a milým úsměvem na tváři "Tak pojdte dál " pokynula rukou ke dveřím a já s tátou za zády prošla kolem ni , a pak jsem začala stoupat nahoru po schodech . "Tak tady prosím počkejte , a neboj se mi nekoušeme nemusíš se tolik klepat " řekla , usmála se a odešla do dveří kde byla cedule "Vychovatelna" jen ve zlomku vteřinky jsem ještě stihla zahlídnout blondaté vlasy jiné ženy.
Stála jsem na bílé chodbě která byla vyzdobena sádroví my odlitky , velkou korkovou tabuli,malinkým stolečkem a v neposlední řadě malinkou kuchyňkou s barem o kolo kterého byly čtyři barové židličky , v chodbě jsem nestála sama stál tam semnou kluk s hnědými oči a bílím tílkem okolo sebe měl rodiče a něco s nimi probíral to já s tátou jsme mezi sebou neprohodily ani slovo , to asi protože jáý bych se asi při otevření pusy pozvracela a táta věděl že se mi mluvit nechce . Konečně se dveře otevřeli a v nich stála opět kučeravá žena "Tak Honzo pojd dovnitř a vy jestli chcete provedu vás po intru" jen jsem lehce přikývla a pomalu se rozešla za ní , šli jsme po schodech dolů cestou kudy jsem i přišla ale potom jsme zašli za roh a já už šla úplně neznámou trasu "Tak tady jsou dívčí záchody tam kousem v zadu jsou sprchy , a tady máme botník prosím tě vždycky se předouvej ale tak znáš to hihiihihi" a blba bla bla takový keci "tady je klubovna veškeré návštěvy a schůzky s kluky budeš mít tady " jako před všema co když si najdu kluka což se stejně asi nestane to s ním jako budu tady ? " Noa tady je herna udělaly jsme z toho částečnou posilovnu" no supr stejně nic pro mě , nejsem moc sportovní tip.
Přeskočím to jak mě vyslíchala ta blondýna na vychovatelně více méne tu máme tři vychovatelé pan Hemmingse paní Maslow a paní Schmidt zdají se být jako milý lidi tak to snad i zůstane .
Pan Hemmings mio ukázala nový pokoj a táta mi tam donesl věci " Tak já pojedu , tak kdyby něco tak stačí zavolat vím že to tu zvládneš mám tě rád " obejmuli jsme se a táta odešel . No zůstala jsem opět sama . Na intr jsem dorazila mezi prvními a tak jsem měla tu čest si vybrat postel jako první , vybrala jsem poostel dole na palandě . Po další půlhodině kdy jsem jen tupě čuměla do zdi a nic se nedělo jsem vytáhla mobil a napsala jsem nejlepšímu kámošovy kterého jsem nechala tam
Me :Ahoj tak jsem už dorazila , ty vychovatelky se zdají bít na chill ale tak zdání klame však víš jak :D
Love:D : Ahoj no čekal jsem že se ozveš dřív , a jako vím jak :D co vůbec děláš už někoho balíš :D
Me: Jak balím to ty balíš každou holku co se na tebe jenom usměje :D ne nikoho tu nebalím nudím se :/
Love:D : Nebalím každou :P a co spolubydlící ? hele kdykoliv jsem připraven zachránit i tebe však ty víš před čím :*
Me: Hele ještě nikdo nedorazil tak zatím dobrý :D a moje panenství ti nedám tak se záchranou moc nepočítej :*
Zrovna když jsem odeslala tuhle zpravu se otevřeli dveře a v nich stála moje nová spolubydlící a její rodiče ...
ČTEŠ
Does he love me ?
FanfictionMůj příběh středoškolského život , zlomeného srdce a dalších nástrah střední školy a běžného života... "Harry já tě miluju " konečně jsem to přiznala nahlas