4.

45 2 1
                                    

Město by tu asi mělo opravit chodníky , ale já bych zase měla koukat víc okolo sebe . Kousek od jídelny je v chodníku díra a nebyla bych to já kdybych do té díry nešlápla . V tu chvíli se mi podlomil kotník a já skončila na zemi. 

"Kurva " jo jsem trošičku sprostá ale hrozně to bolelo 

"Si v pohodě? Bolí tě něco ?"rychle se začal ptát a zvedat mě ze země Niall 

"Ne jsem v poh.. aúúúú" došlápla jsem i na druhou "raněnou nohu" a ostrá bolest mi projela celou nohou .

"V pohodě? Vážně?" no supr ted se mi bude tlemit 

"Počkeeej co blbneš?"vypískla jsem protože mě chytl pod koleny a začal mě zvedat do vzduchu 

"Dej mě dolů"lidé se na nás otáčeli ale  nám to bylo v tu chvíli úplně jedno .Cestou , když jsem byla ve stejné výšce jako on jsem se zahleděla na jeho rty , měli barvu barvu sladkých letních malin, vykrojeny do nepřehledného tvaru ale přesto krásné.Nevím co nebo proč mě to napadlo ale chtěla jsem je ochutnat , tak moc .

" Co tak koukáš"celkem jsem se lekla ale aspon se mi  ta blbost co se mi zrodila v hlavě vytratila , jsme jen kamarádi a tak to taky zůstane ! 

Konečně jsme došli k jídelně lépe řečeno Niall došel , já se nesla jak princezna v jeho náruči , naštěstí tu Maya ještě nebyla.

"Supr , ještě tu není " začala jsem se dostávat z jeho náruče na zem a pokusila se postavit na svoje nohy , no rychle jsem si to rozmyslela jakmile jsem zraněnou nohu položila na zem a pokusila se došlápnout měla jsem co dělat abych neskončila znovu na zemi naštěstí mě Niall pořád držel za zády.

"Díky , znovu"zasmála jsem se a Niall mě posadil na parapet malého obchůdku a sedl si vedle mě .

" Nemáš za co , udělal jsem to rád " dlouho jsme už sami nebyli po třech minutách se k nám připojila Maya 

"No aspon někde čekáte " společně jsme se tomu zasmáli a já se začala pomalu zvedat , Niall mě radši podpíral a pomalu jsme "vyšli" do jídelny .

"Řekne mi někdo co se děje?" měla jsem geniální odpoved jako že jsem bránila stařenku kterou chtěl nějaký grázl okrást ale Niall mě s odpovědí předběhl .

" No víš naše Kathrinka neumí koukat pod nohy , a město zase spravovat chodníky "

"Jo tááák" oba se začaly smát že je museli slyšet až někde hodně daleko 

" Díky Nialle zkazil jsi mi to chtěla jsem říct že jsem hrdinka " hraně jsem se urazila a po jedné noze jsem skákala pryč od nich.

Všichni už seděli a jedli Niall mě poslal si sednout že mi jídlo donese , skákala  jsem k nejbližšímu stolu ale cestu mi zkřížila Barbara  , holka z mého ročníku . Vypadala dost drsně a taky že byla celkem dost lidí z ní mělo respekt lhala bych kdybych říkala že já ne . 

"Koukej okolo sebe ne ! A tohle je můj stůl tak zmiz " raději jsem nějak neodporovala a šla/skákal k jinému stolu raději dál od ní.

Občas musíte lidi víc poznat aby jste zjistily jací jsou doopravdy a v případě Barbary to platilo dvojnásobně . 



Does he love me ? Kde žijí příběhy. Začni objevovat