Sedla jsem si ke stolečku. Všude se zhaslo, jen bílé reflektory mi nepříjemně svítily do očí.
Po malé chvíli ticha jsem vzala do ruky mojí oblíbenou černou propisku a začala psát nějaké čmáranice. Nikdo na papír nevidí, takže to vypadá, že píši. Po několika vteřinách jsem zacvakla propisku a podívala se na své dílo. Následně jsem se usmála a vytáhla rtěnku od mé sestry Kyley. Otevřela jsem ji a pečlivě si ji nanášela na rty. Když jsem měla ústa dostatečně rudá, vložila jsem dopis a vložila ho do obálky. Potom jsem dramaticky políbila místo, kam se dává známka.
Na tom místě vznikla dokonalá kopie mých rtů. Nakonec jsem jen odložila obálku vedle sebe a zamilovaně se na ní dívala.
Konec reklamy....
Světla se začala zase pomalu rozsvěcet a přísný pohled Paula mě skenoval od hlavy až k patě.
,, Ušlo to.." zhodnotil předseda se zlým pohledem. Clare ho jemně kopla do nohy.
,, Zlatičko, to vůbec nebylo špatné." ohodnotila můj výkon starší žena se svítivě rudou rtěnkou.
,, Děkuji" usmála jsem se na tu paní zatímco Alexa uklízela použité rekvizity.
,, Všimli jsme si, že tedy děláš jen hranou část reklamy, ne ústní. Dobrá.. Myslím, že by se to hodilo" ujala se slova mladá černovláska s pohledem, který se do mě zabodával.
Jen jsem přikývla.
,, Tak u nás už máte splněno. Lex, odveď Bry na prohlídku." ozval se Paul.
Tak to bylo rychlé, nechápu jak si mě mohli stihnout ověřit.
Najednou kolem mě prošla Lex a řekla: ,,Prosím následujte mě.."
Poslechla jsem ji, ale vůbec jsem nechápala o jakou prohlídku půjde, má to znamenat, že mě přijali a já se mám podívat do jejich ateliérů?
,, Tak, teď si prosím stoupněte semhle" ukázala moje průvodkyně na černé kolečko na zemi. Udělala jsem krok vpřed a postavila jsem se tam, kam ukázala.
Přede mnou byla černá látka, která byla v polovině rozpůlená. Dostala jsem trochu strach, kam mě to posílají? Nejistě jsem se ohlédla na komisi, ale ta už se věnovala dalšímu kandidátovi.
Lex si asi všimla, že mám obavy a proto se pustila do vysvětlování: ,,Žádné strachny, to kolečko s vámi pojede skrz několik místostí. V každé z nich je nějaká menší porota, která vás prohlédne a udělí body. Prosím, nesestupujte z kolečka pokud vás o to někdo z poroty nepoprosí. Přeji hodně štěstí."
Lex stiskla tlačítko na zdi a jezdítko se začalo pohybovat. Projela jsem hebkou látkou a pokračovala dál tmavou chodbou.
Asi po dvou minutách jízdy jsem konečně zahlédla světlo první místnosti.
,, Vítejte" řekla zrzavá žena když jsem vešla, tedy spíš přijela. Byli tam jen tři lidi sedící za půlkruhovým stolem. Před nimi byl oranžový koberček a vpředu stál stoleček s různými kosmetickými přípravky.
,, Eli, pojď sem!" zavolal starší muž v obleku.
,, Ničeho se nebojte, jen vás odlíčíme, abychom věděli, jestli pod make-upem nemáte něco, co skrýváte." usmála se slečna, zřejmě Eli, když vyběhla ze zadních dveří ke mně. Vzala si odličivací tampónek a odlíčila mě.
,, Hotovo" prohlásila po chvíli a stiskla zelené tlačítko po její levici. Kolečko, na kterém jsem stála se začalo okamžitě posunovat směrem ke komisi.
Chvíli si mě prohlíželi, pak něco zapisovali, potom mě zase prohlíželi a rozhodli, že můžu pokračovat. Šnečím tempem jsem jela vstříc další místnosti. Přijde mi to strašně přehnané... Vždyť jde jen o práci, normálně je jen pohovor a chtějí vidět mou práci, ale tady se musím postoupit zkouškami... Rozhodně se musím snažit, protože to je jedniná práce, kterou mám.
_____________
,, Výsledky budou v neděli. Budou zveřejněny na našich webových stránkách." usmála se paní na recepci když jsem prošla všemi místnostmi. Bylo jich asi deset a zabralo to tak hodinu a půl.
,, Přijdu, tak nashledanou" rozloučila jsem se.
,, Nashle" uslyšela jsem za sebou když jsem vycházela ze dveří.
Upravila jsem si tašku na rameni a zamířila k nejbližšímu obchodu s potravinami. Musim něco koupit, protože doma nic není.
Původně jsem chtěla koupit jen něco málo, ale z obchodu jsem vyšla s třemi taškami plné jídla. Byly neuvěřitelně těžké, takže jedniné stěstí bylo, že bydlím kousek.
,, Ahoj lásko..." zavolala jsem do bytu, když jsem vystoupala ty příšerné schody.
Nikdo se neozýval.
,, Jacku?" zkusila jsem to ještě jednou.
Najednou se ze dveří budoucího obýváku vynořila hnědá hlava.
,, Ahoj" šel ke mě, vzal mi tašky a políbil mě, ,, Tak jak to šlo? Vzali tě?"
,, Ještě nevím" řekla jsem, ale to už jsem mířila do kuchyně. Kuchyň je jako jediná zařízená, jinak tu ještě není nic. Spíme na karimatkách a jíme na krabici od televize, ale to se dneska změní, protože jsme konečně koupili nábytek.
,, A kdy to budeš vědět?" ptal se Jack dál a položil tašky na na pult.
,, Prý až v neděli" začala jsem vyndávat jídlo z tašek a přendávat do lednice nebo poliček.
Jack mi hned začal pomáhat.
,, Co jsi vlastně dělal ty?" zeptala jsem se ho a uklidila poslední věc.
,, No vlastně nic moc, snažil jsem se přijít na to, jak sestavíme ten gauč a pracival jsem na seminárce" opřel se o pult a podíval se na mě.
,,Aha." prohodila jsem, ,, Jdem na ten gauč?"
,, Budu u něj první" vykřikl a běžel na chodbu, kde bylo asi dvacet různých krabic. Běžela jsem za ním a u toho zapla nějakou hudbu.
,, Nebo... Co kdybychom si vždycky vybrali, co budeme sestavovat?" napadlo mě.
,, Ok, kdo začne?" souhlasil.
,, Já" prohlásila jsem rázně.
,, Dobře, dáma má přece přednost" protočil oči a pozoroval mé pohyby.
,, První tenhle" ukázala jsem na obrovský balík, byla to postel.
Jack hned dotáhl ktabici do pokoje s výhledem na Manhattan.
______________
,, Ne, tohle prkýnku je určitě tady!" vykřikla jsem.
,, Bry, na tom plánku je to tady..." smál se Jack když jsme dávali dohromady předposlední kus nábytku.
Už jsme měli celou ložnici včetně závěsů, koupelnu i jídelnu a už jsme dodělávali jen obývák.
,, Vidíš? Já ti to říkal" začal mě lechtat, kdyť jsme dodělali stoleček na televizi.
Začala jsem se smát jako šílená a máchala kolem sebe rukama.
,, Notak, uklidníme se dámo" smál se a přestal mě lechtat, ,, teď si jdeme prohlédnout celý náš domov!"
Vstali jsme a šli ke dveřím.
,, Nojo, máme krásnou koupelnu" usmála jsem se a prohlížela se v zrcadle.
,, A podívej na tu kuchyň s jídelnou" táhl se mě naproti.
,, Nemá to na náš obýváček" skočila jsem na obrovský gauč.
,, No a naše pracovna" prošel kolem mě Jack s úsměvem na tváři.
,, A teď to hlavní... Náše lóóóžníííce" smála jsem se a lehla si na postel, odkud jsem pozorovala večerní New York.
,, Ano, naše krásná ložnice" přidal se ke mně a objal mě.
,, Jen zítra musíme koupit nějakou dekoraci" dodala jsem a usla.Tak tu je další díl. Teda spíš první...
Budu ráda za každý vote. Jinak cover je od 24panda07😘, která taky píše příběh Royal Love.
Těším se na vás u dalšího dílu a papapapa.
TheoRoa.😘😘
ČTEŠ
Love in a washing powder
Teen Fiction,, Takže jak dlouho jste spolu?" začal konverzaci taťka. ,, Asi tři měsíce...?" zamyslela jsem se a stiskla ruku svému klukovi. ,, A kde jste se seznámily?" zeptala se zvědavě máma. ,, No, vlastně v... pracím prášku" usmál se zářivě Luke.