Ahoj jmenuju se Spencer ale lidi mi říkají Spear. Je mi 15 let a chci vám vyprávět příběh který mi říkala máma. Takže začnu pěkně od začátku. Žiji v roce 2050 kde je všechno lehčí, místo lidí pracujou roboti, lidé už nemusí moc pracovat ale furt je jich potřeba. Chodit do školy samozřejmě taky musím kvůli vzdělání , ale teď něco zajímavého čemu jsem nemohla uvěřit. Před 34 lety to bylo jinak žádní roboti nebyli , lidé musely pracovat , znečištěné ovzduší , lidé umírali na nemoci na které je v této době lék, nebyla to žádná sranda, lidé v té době to měly hodně těžké. Měla jsem babičku která umřela v té době. Moc toho o babičce nevím ale furt je to pro mě dost na člověka kterého jsem nikdy nepotkala. Máma říkala že byla hodná, milá, přátelská, nesobecká a člověka si dokázala získat. Máma o ní mluví jako o nejhojnější osobě na světě a ještě říká že si nezasloužila umřít.
Zlý lidé jsou na světě jen proto že je nezákonné je zabíjet.
Byla jsi pro mě všechno a já tě ztratila.
Ale je tu jedna část mě která si jí pamatuje a musí být silná pro ni pro ty všechny lidi co tu pro mě jsou i byly. Jsem silná a jiná protože nechci být jedna z davu. Já věřím v sebe nevěřím v boha, jsem jen já, jsem originál protože nechci kopírovat. Věřte sami v sebe pomůže vám to překonat všechno zlé a podržet i ostatní když jim bude nejhůř.
Tohle je příběh pro moji babičku která už není mezi námi 6 měsíců , strašně se mi po ni styzká a tak jsem o ni napsala příběh.😢😢😢
A jestli chcete pustte si písničku. Omlouvam se za chyby.
ČTEŠ
Moje Příběhy
RandomTohle budou příběhy které píšu ve škole nebo si je prostě vymýšlím doma každý příběh bude na jednu stranu nebo spíš kapitolu. Budou to různé příběhy které nebudou mít mezi sebou žádnou spojitost.
