Undercity: město pod městem

Únos

Jednoho dne šel Peter jako obvykle do školy, ale svou sestru nechal ten den doma,protože byla nemocná. Šklolu nějak přetrpěl a šel domů. Ale už z ulice viděl že se něco děje. Vrátka jeho domu byla otevřená, ale jeho rodiče měli být v práci.
Když vešel na zahradu uviděl, že dveře jsou vylomené, a tak se lekl že jsou u nich doma zloději! Pomalu vstoupil dovnitř a porozhlédl se po bytě.Nikdo tam ale nebyl a Peter s hrůzou zjistil, že tam není ani jeho sestra Anett. Vyběhl ven a začal volat sestřino jméno. Nikdo mu ale neodpověděl. Vrátil se tedy domů a lépe se porozhlédl po bytě. Nábytek byl převrácený a v domě byl podivný zápach, který ale Peter v tom stresu nevnímal. Pokusil se zavolat rodičům ale drát od telefonu byl přestřižený. Jediné co přehlédl, byla zelená syčící louže za gaučem, která se pomalu propalovala podlahou.

Vyběhl tedy na ulici a rozběhl se na policii, ale pak si uvědomil že ještě blíž pracují rodiče a zamířil za nimi.

Cestou si vzpomněl na ten podivný zápach u nich doma a v tu chvíli ucítil ten samý a ještě pronikavější! Vydal se tedy za ním a dovedl ho do staré budovy. Okna měla zatlučená prkny, ale naštěstí měly dost velké mezery, a tak se jimi snadno protáhl. Vevnitř bylo šero a hromady prachu. A v koutech místnosti další vyschlé zelené louže. Bylo vidět, že se o dům nikdo nestará. Uprostřed haly nebylo nic jiného než starý výtah vedoucí někam dolů. A právě z té hluboké šachty někde pod výtahem se linul ten podivný zápach.
Peter přistoupil blíže k výtahu a podíval se na tlačítka. Překvapením pro něj ale bylo, že nápisy na tlačítkách byly psány podivnými runami. Opatrně vstoupil do polorozpadlého výtahu, který se celý rozhoupal a stisknul největší tlačítko, které si přeložil jako jízdu dolů. A nemýlil se. Výtah se začal okamžitě propadat dolů šachtou, až Peter spadnul na stěnu. Byl to skoro až volný pád takže se Peter začal bát, zda vůbec zabrzdí. Najednou si začal říkat, proč sem vůbec lezl, ale v tom začaly brzdy šíleně skřípět a výtah začal prudce zpomalovat, takže Petera to zase hodilo na podlahu. Když se výtah úplně zastavil Peter seděl na prkenné podlaze výtahu a vzpamatovával se z divoké jízdy výtahem. Říkal si, že musí být stovky metrů pod zemí. Najednou se železné dveře výtahu začaly otevírat a Petera oslnilo pronikavé světlo.

Tak co na to říkáte? Mám to zkusit dál?😀😀Díky za názory😊