"Vstávej!" uslyšel Peter, když se trochu vzpamatoval. Pomalu se začal zvedat, ale nějaká cizí ruka s ním zacloumala a vyvlekla jej z výtahu. Snažil se bránit, ale bylo mu to k ničemu, protože ten někdo byl mnohem silnější než on sám. "Kde to jsem??" zeptal se Peter. "Otázky až potom!" odsekl mu cizí muž. "Jdeme!" mluvil jen v krátkých rozkazech a Peter z toho vytušil, že to nebude obyčejný náhodný člověk. Nechápal, jak tak hluboko pod zemí mohou žít lidé a kde se zde vůbec vzali. Prošli dlouhou chodbou a muž, který je doprovázel a dosud byl spíše mlčenlivý, se postranní chodbou oddělil. Peter si všímal na stěnách hrubě vytesané skály dalších zelených syčících fleků, které vydávaly onen podivný zápach. "Co je to za věc?" zeptal se Peter stále roztřeseným a nejistým hlasem. "Je to přírodní kyselina" odpověděl poprvé strážník, ale víc z něj Peter nedostal. Cestou potkávali více a více lidí a čím více šli hloběji, tím měli lidé propadlejší tváře a byli bledší. Také stěny a strop se od sebe oddalovaly. Teď už to nebyly jen domky z kamenů, ale krásné kamenné domy, které sahaly až ke stropu tunelu. Peter si všimnul, že na stropě jsou velké lampy, plné té zelené kapaliny, která byla zapálena a vydávala tak mnoho světla. V tom si Peter vzpomněl, proč se sem vůbec dostal. "Kde je moje sestra?" zeptal se. "Jak to mám vědět?" uslyšel Peter další strohou odpověď,ale řekl si že to musí co nejdříve zjistit. Neustále však nechápal, že něco takového, jako podzemní svět, vůbec existuje a že nikdo z povrchu o tom neměl nejspíš ani zdání. Tunel se tak rozšířil, že za chvíli už nebyly vidět ani jeho stěny. Teď už začali přicházet do centra tajemného podzemního města, takže strážník si Petera hlídal víc, aby se mu neztratil v davu. Peter také stále vnímal odporný pronikavý zápach, který vydávala ta zelená kyselina. Náměstí nebylo velké, ale bylo přecpané lidmi a stánky, kde se prodávaly různé nástroje, jídlo které Peter nikdy neviděl, ale i zvířata, vypadající jako z různých pohádek, které Peter četl, když byl malý. Jediné zvíře, které rozpoznal byla tlustá šedá kočka, která měla velice dlouhou a rozcuchanou srst. Pronikavě si Petera prohlížela, jako by mu chtěla říct: "Kup si měě.. budu se ti jednou hodiiit.." Ale to už došli k největší budově na náměstí, jenže Peter si nedokázal přečíst nápis na budově, protože byl také psán runami. Strážný dvakrát zaklepal na velká železná vrata a v nich se objevil malý otvor pro oči. "Kdo je?" ozval se zevnitř hrubý hlas. Strážný William Rogers. Mám sebou jednoho z povrchu. "Pojďte." ozval se znovu hlas a vrata se otevřely a oni vstoupili. Peter si mezi tím prohlížel strážníkovu uniformu. Byla tmavě zelená a kalhoty hnědé. Za opaskem Peter spatřil zvláštní věc, o které usoudil, že je to zbraň. Cestou do vnitřku stanice líčil strážný svému nadřízenému, co se stalo. "Dostal se sem výtahem, i když už měl být dávno nefunkční". "Do háje, zase to někdo zvoral." povzdechl si strážný. "Jako bychom neměli svých starostí dost a teď ještě další kazisvět z povrchu. Mimochodem strop v jižním bloku je čím dál tím horší. Lidé odtamtud opouštějí své domovy a stěhují se sem k nám. Vůbec to tam nevypadá dobře a to tam plno proražečů tunelů a ostatních ještě zůstalo". V tu chvíli došli do strážníkovi malé kanceláře a posadili se. Peter znovu dostal strach co s ním teď bude, když je tu vlastně navíc. Pro jistotu se štípl, aby věděl, že se mu to celé nezdá,ale zabolelo ho to, a tak se smířil s tím že je to realita. "No nic napíšeme o tom zprávu a půjdu si lehnout" zafuněl strážník a mezitím z kanceláře odešel ten strážník, který Petera předtím doprovázel. "Táákže ještě jednou" protáhl strážník, "Jak ses sem dostal?" "Výtahem". "Hledal jsem svou sestru. Možná je tu taky někde." odpověděl Peter. " Nějaká holka se sem dostala, ale hned jsme ji poslali pracovat do jižního bloku." A proč?" zděsil se Peter, protože si uvědomil, že právě tam je nestabilní strop. "Nevím, ale slyšel jsem, že prý ukradla nějaké jídlo. "Takže dál", pokračoval strážný," jak jsi ten výtah našel?" Peter mu vylíčil všechno od toho, jak uviděl vylomené dveře svého domu, až po ten podivný zápach který byl v jeho domě, a který ho dovedl až sem."No", zamyslel se strážník,"Z povrchu o nás kromě pár vyvolených nikdo neví a ty nemůžeš být vyjímkou, takže nevidím jiné řešení než.. Ale v tom vtrhl do kanceláře nějaký neznámý strážník "Strop jižního bloku se protrhl! Nikdo se nemůže dostat ani dovnitř ani ven!" Peterovi jako by se zastavilo srdce. Vždyť je tam i jeho sestra!
Tak doufám že se vám další díl líbil😀 a budu rád za komentář nebo vote😊😊
ČTEŠ
Undercity: město pod městem
FantasyHarbor Area je jen jedna z několika dalších nudných částí města Los Angeles, kde žije čtrnáctiletý Peter se svou o rok mladší sestrou Anett. Nikdo z nich ale netuší co se děje pod jejich nohama a do jakého příběhu se zapletou.