Mamka umřela před 7 lety. Od tý doby žiju s tátou a bráchou. Táta je... No... Příležitostnej spisovatel. Slovo příležitostnej asi není to správný slovo. Býval to učitel, než zavřeli místní školu a mamka umřela. Od ty doby celý dny sedí u počítače a píše depresivní příběhy o životě. Abych se přiznala, nikdy jsem žádnou jeho knížku dobrovolně nečetla a když už jo, tak jen z donucení a z části taky z lítosti. Pak je tu můj, promiňte, náš pes. Jmenuje se Joe a je to pětiletej jezevčík. Řekla jsem můj, protože jsem ho dostala k 11. narozeninám, ale táta mě přesvědčil, že je i bráchy. Ano, pak je tu můj bratr Anthony. Jedinej člověk na planetě, kterýmu říkám všechno a kterej je asi můj jedinej opravdovej kamarád. Já vím, normálně se sourozenci spolu moc nemusí... My na tom byli stejně až do ty doby, než mamka umřela. Pak jsme se přestěhovali z městečka na venkov, kde táta začal učit na místní škole, kam jsme pak taky chvíli chodili. Pak školu zavřeli, táta začal psát knížky, já i brácha jsme přišli o poslední kamarády a zůstali sami. To je důvod, proč pro mě brácha tolik znamená a důvod, proč vám vyprávím tenhle příběh. Mimochodem jmenuji se Emily a pokusím se vám říct, jak to tenkrát bylo.
ČTEŠ
Naposledy
RomanceOsmnáctiletá Emily žije naprosto obyčejný, ale přesto šťastný život. Před několika lety jí zemřela mamka a od té doby žije se svým milovaným bratrem Anthonym, se kterým má až výjimeční vztah. Žijí v krásném domečku na venkově a nechávají život plyno...
