Nečekaná návštěva

3 1 0
                                    

Nachvilku jsem se zamyslela nad existencí hrochorožce ale hned byla zase zpět na Zemi.

,,Já?"

,,Já tady jinou Nathanell nevidím." Odsekla mi máma.

A ten hrochorožec hřívu?

Mamka začala poklepávat nohou.
Ok, klid Nat, nezvaný host si asi spletl adresu.

Vstatla jsem z postele a obešla mamku. Seběhla jsem schody a dole jsem vzala di náruče Lili. Lili je moje milovaná kočička. Naprosto ji zbožňuju.
Už jsem byla u vchodových dveří a rozeznávala jsem silulety lidí. Jedna vysoká postava celá v černém s kátkými vlasy, jedna drobná postava s bílými vlasy a střední postava s tmavou pletí (typuju afroameričanka).
Otevřela jsem dveře. Postava uprostřed zalapala po dechu. Další dvě se na ni nechápavě koukaly. To se dalo očekávat. Vysvětlím později. Přesně jak jsem říkala. Na kraji stojí afroameričanka s 5 dírkami v každém uchu, tetováním na klíční kosti a úžasnou postavou, uprostřed drobná dívka s sněhově bílou pletí, bílými vlasy po pas a skvělým topem a vlevo stojí kluk, který mi trochu připomíná upíra, dokonalého upíra.

Chvilku jsem na ně zírala a pak na mě upír promluvil.

,,Ahoj chtěli jsme se jenom podívat kdo se sem nastěhoval. Nemáme rádi cizince. Ale vy vypadáte fajn."

No skvěle jsme tu nevítaní.

Za mnou prošel bratr. V oranžových plavkách. Oslnivě se na všechny usmál a řekl: ,,vidím, že už máš kamarády sestřičko. Jdu říct Ann ať ugriluje pro sedm lidí."

Zpražila jsem ho pohledem a on s úsměvem na tváři odešel.

,,To byl tvůj bratr?! Ten byl boží!!"
Vykřikla afroameričanka.

Upír se do toho vložil.
,,Promiň že jsme se nepředstavili. Já jsem Mat tohle je Bety a tohle..."

,,Já se umím představit! Já jsem Nika." vyhrkla afroameričanka.

,,A ty jsi Nathanella Fry. Máš vlastní kolekci, jsi nejhezčí holka Ameriky a jsi vzor snad úplně všech." řekla okouzleně Bety a pohodila vlasma.

Nice zajiskřilo v očích.
,,No jasně!" vykřikla.
Jejich čeština byla poněkdud míň kostrbatější než ta moje ale rozuměla jsem jim.

,,Jo to jsem já ale říkejte mi jinak než Nathanella... To nenávidím." řekla jsem s povzdechem.
Nenávidím svoje jméno... Nathanella... Říkámi tak jenom mamka když je naštvaná. Jinak mi říká Nathanell, což není o moc lepší. Jinak jsem většinou Nath nebo Any nebo Nathy nebo taky Nell. Jsem zvědavá jak mi budou říkat tady.

Lili naštvaně zamňoukala. Podívala jsem se jak mám do ní zaťaté moje křečovité prsty. Hned jsem jí pustila.

,,Je prostřeno!" zavolal bratr.

S rukou v pěsti jsem je pozvala dál.
Cestou jsem slyšela samé: ,,Nemůžu uvěřit že jsem u tebe doma. Máte to tu jako v té nejluxusnější vile jakou jsem kdy viděla."
Měli jsme hezký dům to musím uznat. Když jsem je dovedla na zahradu taťkovi se rozzářily oči. Začal je vítat a všem jim naložil na talíř maso. Ann dělala vynikající maso.

Mat si povídal s taťkou, Nika flirtovala s Thomasem a já s Bety jsme zařezaně koukaly do talíře.

Z Mata vypadlo, že chodí do školy tady 30 min pěšky. A že je to fajn škola se zaměřením na francoužtinu. Francoužtinu jsem měla aji v LA.

Ani nevíte jak se mi ulevilo když o hodinu později odešli. Taťka pak přišel ke mě do pokoje.
,,Byli milí, že?" zeptal se už ve dveřcíh táta.
,,Víceméně" zahuhlala jsem.

,,Nath... Nastoupíš tam na tu školu."

,,No to určitě."

,,O tomhle nebudu diskutovat. Dával jsem ti na rozmyšlenou měsíc. Nath, poslouchej mě... Máš týden na vybrání školy, jinak jdeš na tuto. Nath, víš že já nejsem přísný, ale do školy prostě chodit musíš. Vyber si co chceš, ale za týden se jdeme zapsat. Rozumíš mi?"

Mlčky jsem přikývla.

,,Čekal jsem že se se mnou budeš hádat."

,,S kýmkoli jiným bych se začala hádat, ale teď na to nemám náladu. A navíc... Vím že musím chodit do školy."

Byla to pravda... S tátou jsem měla dobrý vztah. Jednou když byla mamka v lázních a já poprvé dostala tamto, tak jsem to řekla taťkovi a on to vzal úplně vpohodě. Nebo jednou když jsem domů dotáhla kočku z ulice tak mi ji pomohl schovat před mamkou.

Usmál se a odešel.

Otevřela jsem počítač a napsala to Andymu i Zoey. Byli spolu. Bylo mi to divný... Oni dva se měli rádi ale spíš jsem je spojovala já. Nežárlila jsem. Jenom nezvyk, že jsou někde beze mě.

Pak jsem začala projíždět na netu školy. Nic moc. Dneska už toho bylo moc.

Usnula jsem na židli. Zdálo se mi o hrochorožcích.


2. Část :)




Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 14, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Change Kde žijí příběhy. Začni objevovat