Chůva✔

|2x04|

Omlouvám se za chyby..:)

Příjemné čtení..:)

Zničehonic mě od sebe odstrčila,,vypadni" zasyčela

Dělá si ze mě kurva srandu? První na mě tady křičí, roztrhne naši fotku, potom se na mě vrhne a teď mě vyhazuje?! Nech se do prdle rozhodne už!

,,co ti je?!" Vyštěkl jsem,,prvně na mě křičíš, začneš mě líbat a pak ty ještě mě vyhazuješ? Kurva, rozhodni se už konečně co chceš!" Zakřičel jsem. Ona nic neřekla a prostě jenom kolem mě prošla ven z pokoje,,děláš si srandu?!" Zakřičel jsem a prudce jsem otevřel dveře

,,měla bych snad?" Ironicky se zasmála a pak se otočila a chtěla odejít po schodech, ale já jí chytil a chtěl jí potáhnout a ona se mi vytrhla.

Byla to ta největší chyba!

Začala padat po schodech, šmátl jsem abych jí chytil a potáhl, aby nespadla, ale jediný co jsem chytil byl vzduch.

S velkým výkřikem začala padat a kutálet po schodech

,,Laylo!" Vykřikl jsem se strachem v hlase a seběhl schody. Bezvládně ležela na zemi,,no ták, lásko" zvedl jsem jí hlavu a pocítil jsem na své ruce krv,,Laylo!" Zakřičel jsem a začali mi téct slzy,,nenene" začal jsem šeptat a dal jí pusu na čelo.

Rychle jsem se zvedl a jí vzal na ruce a rychle jsem sní vyběhl ven rovnou k autu. V dálce jsem si všiml jak jdou děti

Hned se ke mě rozběhli Toby s Elys,,co se stalo?!" Zeptal se vystrašeně Toby a koukal na Laylu

,,musím sní do nemocnice" pokroutil jsem hlavou,,běžte domů" položil jsem Lay do auta

,,jedu hned za tebou!" Zasyčel Toby

,,musíš zůstat s dětma" sedl jsem do auta,,nikam nejezdi!" Probodl jsem ho pohledem a vyjel rovnou do nemocnice.

Zastavil jsem před nemocnicí a Lay vytáhl ven a rychle jsem proběhl do nemocnice,,prosím potřebuju pomoc!" Vyštěkl jsem

Přiběhla ke mě sestřičky a doktoři,,co se stalo?"

,,spadla ze schodů" šeptl jsem a položil jí na to lůžko a někam sní jeli a já šel snima

,,pane, tam nemůžete" zastavila mě sestřička rukou na mé hrudi

,,ale já tam musím! Je to moje manželka!" Vykřikl jsem

,,je mi to líto" zavřela mi před nosem dveře a jsem se koukl přes to malý okénko dovnitř.

Koukal jsem na ní, až do té doby než nezajeli za roh.

Je to moje vina! Kdybych jí nechytil za tu ruku, tak by se nic nestalo!

Tekly mi slzy a vůbec nešli zastavit,,tati co je s mámou" slyšel jsem Elys. Otočil jsem se a ta mi hned vběhla do náruče,,řekni, že bude v pořádku" šeptla a už jí tekly slzy a pevně mě držela

,,bude v pořádku" taky jsem šeptl a pohladil jí po vlasech a pořád jí držel u sebe.

,,slibuješ?" Koukla na mě s uslzenýma očima, který vždycky září štěstím. No teď jsem tam viděl jenom smutek

,,slibuju" dal jí pusu do vlasů. Měl jsem pocit, jako kdybych říkal sám sobě, že bude v pořádku a ne Elys.

~o dvě hodiny později~

Už tu jsme dvě hodiny! Mezitím jsem zjistil, že Maya je s Tami a s Damianem doma.

Toby mě jako vždy neposlech. A přišel i s Ely, která celou dobu brečí a mě bolí vidět mou malou princeznu brečet, protože její máma je na sále a nic o ní nevíme a to jenom kvůli mě!

,,jste pan Bieber?" Přišela sestřička, která tam byla a ta která mi nedovolila jít za Lay

,,ano to jsem" přikývl jsem,,jak je na tom Layla?" Vyhrkl jsem

,,vaše manželka je v pořádku, ale nesmí se námahat. Může se jí otevřít ranka na hlavě" usmála se a mě spadl kámen se srdce

,,můžeme za ní?" Zeptal se Toby

,,ano, je na pokoji 330 v patře 4"

,,tak jdeme za ní" řekl šťastně Toby a objal kolem ramen Ely, která se už usmívala

,,jo" usmála se

Všichni společně jsem se vydali k výtahu a přivolali ho.

Dveře od výtahu se otevřeli a my vešli a Ely už nedočkavě stiskla číslo 4 a my vyjeli.

Výtah zastavil na poschodí 4 a my vyšli ven.

Ely spolu s Tobym natěšeně hledali pokoj s číslem 330. Když ho našli tak se výrazně usmáli a pomalu vstoupili a já za nima.

Hned jak viděli Lay, tak se na ní vrhli, ale opatrně.

Já stál opodál a sledoval je všechny tři jak si tam spolu mluví a usmívají se.

Bál jsem se na ní promluvit. Bál jsem se její reakce. Ani já sám nevim co bych měl říct. Vždyť mojí vinou spadla a teď je v nemocnici.

,,tak pojď Ely, rozluč se s mamkou. Už půjdem" pohladil Ely a dal pusu Lay na čelo

,,ahoj mami" usmála se a dala jí pusu na čelo

,,jdeme?" Usmála se na mě. Já pokroutil hlavou,,ale.."

,,pojď Ely, táta pak přijede" objal jí kolem ramen a spolu vyšli s posledním pozdraven na rozloučení.

Koukl jsem na Lay, která mě sledovala,,promiň" šeptli jsem oba na stejno

,,proč se omlouváš?" Pokroutil jsem hlavou a sedl si na židli co byla vedle postele

,,chovala jsem se jako kráva a kdybych se neodtáhla, tak teď tady nejsme" koukla se na svoje ruce co měla položeny na peřině

,není to tvoje vina! Kdybych tě nechytil za ruku, tak by jsi nespadla!" Pokroutil jsem hlavou

,,ale je to moje chyba" šeptla

,,zlato, není to tvoje chyba, jasný?" Sedl jsem si na postel a zvedl jí hlavu

,,oba víme, že je to moje chyba" pokroutila hlavou

Já jí začal hladit po líčku,,když si to vemeš tak, tak je to obou chyba. Kdybych tě já nechytil, tak nespadneš! A taky ty kdyby si se mi nevyškubla, tak by si nespadla, takže je to obou chyba" povzdechl jsem si,,už to neřeš" koukal jsem jí do očí

,,dobře" přikývla a jemně kývla,,omlouvám se, že jsem se chovala jako debil"

,,měla si právo bejt na mě nasraná? Zklamaná? Prostě to už neřeš. Nikdy bych na tebe nevztáhl ruku i když jsem to už udělal, ale ovládli mě nervy v podstatně jsem to teda neudělal, ale.. já.." přerušila mě svými rty na těch mých

,,moc mluvíš" šeptla mi do rtů a dál jsme se líbali.

••••

No takže nová část 😄

Čekal někdo něco takovýho? 😮

Vaše Mia💓