Tajné Agentky F.B.I

Nečekaná událost

Z pohledu Nikči:
Když jsme šly na nástupiště. Najednou nás Natka zastavila.

N: Stát!
Ni,L,E: Cojeee?..?
N: Musíme hodně zrychlit, támhle de Bára a její kluk...
Ukázala na dvojici držící se na ruce..
No doprdele Bára..

Ni: Co budeme dělat?
Trošku jsme asi zpanikařila, ale Natka na štěstí zanechala klidnou hlavu..

N: Teď musíme rychle a nenápadně utíkat dopředu na nástupiště. Tam Bára nechodí..
E: Jen klid to dáme a přeci Filip není svině, tak nás neprozradí ne?
L: snad..
Ni: tak jdeme.

Řekla jsem a vydaly jsme se. Docela dost jsme zrychlily a rychle nsedly do vlaku. Ten tam už stál. Nasedly jsme. A čekaly jsme než se rozjede.. A zároveň se modlily, aby si k nám do vagónu nesedli.. Naštěstí se vlak rozjel

Ni: Uffff
Vydechla jsme si.
N: Tojo bylo to o fous, ale zvládly jsme to Placák
Ni,N,E,L: wohou
Přišla průvodčí a pak se vlastě už nic moc nedělo.. Jen jsme si povídaly a dělaly fotky a pí*viny. Noo prostě holky.)) Bylo to super, pak jsme se jeste domlouvaly. Kam půjdeme na jídlo v Praze. Rozhodly jsme se pro jednu peckovou réstošku, nebo jako my nevíme jestli je Pecková to říká Natka. Takže třeba to je lež. To je fuk vlak měl furt nějaký problémy a pořad jsme někde čekali. Hrůzaaa. Ale zvládly sme to a už sme na Libni, ikdyž to je fuk, protože my vystupujeme až na Masaryčce.

Z pohledu Natky:
Najednou jsem, ale zvolala:

N: Stát!
Ni,L,E: Cojeee?..?
N:Musíme hodně zrychlit, támhle de Bára a její kluk...
Ukázala jsem na dvojici držící se na ruce..

No doprdele Bára. Nikča začala panikařit nebo né, jako panikařit, ale prostě nevim jak vám to mám říct. Musíme se nenápadně dostat na nástupiště. Chvíli jsme přemýšlela a pak to na holky vyvalila.

N: Teď musíme rychle a nenápadně utíkat dopředu na nástupiště. Tam Bára nechodí..
E: Jen klid to dáme a přeci Filip není svině, tak nás neprozradí ne?
L: snad..
Ni: tak jdeme.
Jen když Eliška řekla, že není svině.. No to nikdo nevíme. Jak sme si řekly tak, jsme udělaly. Nasedly jsme do vlaku a čekaly, než se vlak rozjede. Chvíli to trvalo, ale to nevadi. Po chvili přišla průvodčí a pak se stalo to jsme nikdo nečekaly...

Z pohledu Lucky:
Jen když jsem slyšela jméno Bára měla jem husinu. Néé jako že bych jí neměla ráda a měla jsme z toho špatnej pocit. Vždyť pro ní mame dárek. Ale to je fuk. Raději jsme šly, ale i tak to bylo divný. Prostě mi přišlo, jak kdyby nás pronásledovali. Když jsme došly k vlaku, tak jsem se otočila abych se ujistila, že za námi nejsou. Nebyli oujé.. Posadily jsme se na čtyřku a čekaly než se vlak rozjede. Koukla sem se na Natku. Bylo vidět,že je naštvaná. Ptáte se na koho? Je jasné, že na Filipa. Natka ho nemá ráda a já vlastně nechápu, ani proč. Vždyť je docela milej. Teda na mně. Přijde mi, jako kdyby s nim Natka něco měla. A ted nechce, aby to někdo věděl. Nebo jako přijde mi to tak. Ale jako fakt nevim. Pak Nikča zahájila naší konverzaci.

Ni: Uffff
Vydechla jsme si.
N: Tojo bylo to o fous, ale zvládly jsme to Placák
Ni,N,E,L: wohou
L: Hele? Mam docela žízeň, nemáte pití?
Viděla jsem jak Nikča pila..
Ni: No tak já jako rozhodně pití nemám.
A začala se hrozně smát.
Ale pak mi pití podala.
L: dík
Ni: Nmz.DD