Malá brunetka se zdrceně dívala na rakev, kterou nesli.
Celý pohřeb probrečela, stejně jako ostatní.
Byla si skoro jista, že už se nikdy nezamiluje.
To pouto k Tommymu bylo totiž obrovské.
Cítila tíhu na srdci.
Dokonce několikrát přemýšlela nad tím, že by se jakýmkoliv způsobem zabila.
Ale nakonec si řekla, že má cenu žít.
Pro svou rodinu, psa, kamarádku a vlastně i pro ostatní.
Kráčela po stezce vedoucí od kostela v černých šatech, hlavu skloněnou a oči ubrečené.
Ale co se nestalo?
Do někoho narazila.
Znovu.
Podívala se nahoru a spatřila vysokého bruneta se zelenými oči.
"Omlouvám se" omluvil se ji a usmál se na ni.
Teď si byla jista, že on hluchý není.
Divné, jak se vždycky setká se svou láskou pouhým nárazem, že?
----------------------------------
Tak to je epilog, snad se líbí.
Nechala jsem schválně otevřený konec, aby jste si každý vymyslel vlastní konec.
Moc vám děkuju za přečtení a podporu!
S láskou
Vaše
~Lucc9847
ČTEŠ
Tommy {Short Story}✔
Short StoryVěděla jsem, že zlomené srdce bolí. Ale nevěděla jsem, jaky lék na něj je. Je na něj vůbec nějaký lék? Zapomenout. Jenže to nejde.. ------------------------ Original story by: Lucc9847 Cover by: AyelaRier