Pohled Eleanor: Jako každého ráno, kdy jdu do školy mě vzbudí písnička 7 years,což znamená,že musím vstávat,bohužel,do té školu. Vstala jsem a šla do koupelny,kde jsem zavedla ranní hygienu a nakulmovala si vlasy. V pokoji jsem ustlala peřiny a šla do šatníku. Nachystala jsem si sukni,bílé tričko a černé vansky. Všechno jsem si na sebe oblékla a přendala si z batohu věci do černé vetší kabelky. S kabelkou přes rameno jsem šla do kuchyně,kde na mě už čekala vychlazená a plná ovoce vosska. Napila jsem se a dala jí do kabelky.Podívala jsem se na hodiny a zjistila jsem že mám ještě 20 minut,což neva stejně už tak budou kámoši čekat. Vzala jsem klíče od bytu a od auta z háčku a zamkla byt a klíče dala do kabelky. Otevřela jsem garáž a nastoupila do svého milovaného černého Range Roveru a rozjela se do školy. Rádio jsem nezapínala jelikož se mi to teď zdálo zbytečné. Zaparkovala jsem u školy,kde bylo volné místo rozhlížela jsem se dokud jsem neuviděla svojí ještě neúplnou partu. Zrychlila jsem krok a vyrazila k ním. "Hai guys"řekla jsem a všechny objala. Byl tu Zayn,Louis a Niall. "Dneska by měla přijít partička od Lily"řekl Zayn. "Já myslela,že až ve středu"mykla jsem rameny. "A kde vlastně byli?"zeptala jsem se. "To nevím"řekl Niall a všichni mykli rameny na náznak ,že neví. "Ale už vidím Lily"řekl Zayn. "Takže je vyhlížíš?"zeptal se Louis a Zayn se na něho ironicky podíval a já se musela uchechnout. "Já zas vidím Harryho a Nicol"řekl Niall. "Harry"vypískla jsem. "A u mě tak radostná nejsi"řekl smutně Zayn. "Kuš"řekla jsem a objala ho. "Harry"zašeptala jsem a rozběhla se za ním. Nachystal ruce a já na něho skočila a pevně ho objala jako on mě. "Ahoj Nicol"řekla jsem ale ta už se rozbíhala za Louisem. "Tak jak se ti spalo? Sám doma"zeptala jsem se když mě pokládal na zem. "Jako bál jsem se. Bál a to hodně"řekl a já se zasmála. "Ale rodiče přijeli a tak mě zachránili"řekl a já se opět zasmála. "Blbečku"řekla jsem a šťouchla ho. Šli jsme za naší partou a Harry se chlapecky pozdravil s ostatníma. Když jsem se rozhlížela uviděla jsem Justina. Usmál se na mě a já šla za ním.Ano,jdu za ním. Je mi jedno co si budou ostatní myslet i to co si budou myslet kámoši z mojí party. Buď ho příjmou a nebo ne. Pak se uvidí kdo je ten pravý přítel jak se říká. Šel zamnou jako já za ním ale do cestu mu vešla Lily i s jejíma kámoškama,které jsou stejné jako ona. Teda až na jednu ta je bruneta ale jinak jsou stejné. Celé umělé a namyšlené. Zastavila jsem se a koukala na něho. Zamračil se a odstrčil od sebe Lily a její kopie. Wau? Když byl u mě tak jsem ho objala. Byl sice mimo ale hned mě objal zpátky. Slyšela jsem "ou" nebo "wow" či "co spolu mají?" "oni spolu chodí?" "jsou spolu roztomilí doufám že jím to dlouho vydrží" ale bylo mi to jedno. "Co tak najednou?"zeptal se. "Je mi jedno co si budou ostatní myslet. Chci být s tebou"řekla jsem a bála jsem se reakce. Usmál se. "Já chci být taky s tebou ale nebude to tvojí partičce vadit?"zeptal se a odtrhl se ode mě ale chytl mě za ruku a propletli jsme se prsty. "Je mi to jedno. Přece pravý přítel zůstane,ne?"řekla jsem trochu nervozně. "To je pravda"řekl a stále jsme stáli před školou naproti sobě. "El...Sice jsem ti to nechtěl říct tady a tahle ale..."řekl a volnou rukou se podrbal na zatýlku. Vím,že tohle dělá když je nervozní a když má menší obavy. "Miluju tě"řekl a koukal se očima plných obav a nedočkavostí do očí. "Já tebe taky"řekla jsem a skočila na něho. "Budeš moje přítelkyně?"zamumlal mi do vlasů. "Ano! Ano!"řekla jsem. Proč tak šílím přece mě nežádá o ruku. Ale mohl by. Třeba o pár let později. Bože už mlč El. "Už by jsme měli jít"řekla jsem když jsem si všimla že tu stojíme jenom my jelikož už dávno zvonilo. "Jo"řekl a ruka v ruce jsme se rozběhli do školy rovnou do třídy ale před dveřma jsem se zastavila a tím pádem Justin do mě narazil. "Promiň"omluvil se. "Jaká bude výmluva?"zeptala jsem se. "Zaspali jsem"řekl a chtěl jít. "Asi těžko hrdino... Určitě nás viděli u školu"řekla jsem. "Tak nebude žádná"řekl a vešel jenom se slovy "Dobrý den" a já udělala to samé. Sedli jsem si na místa a nachystali si věci. "Takže máte 20 minut na to udělat cvičení 5 na straně 115"řekla a já otevřela učebnici,jelikož do slohu nemáme pracovní sešit. Cvičení 5 okkk. Vyberte si slovo a popište co si pod tím slovem představujete:pravá láska,zima,déšť,bouře,krajina,most,sen,podzim,les. Otevřela jsem sešit a vzala do ruky propisku. Pravá láska? Déšť? Sen? Tohle byli slova mezi kterýma jsem si nemohla vybrat.Ke každému jsem měla představu. Sen je spontánní imaginace tvořící sled obrazů,událostí,symbolů a pocitů.Jaké sny se nám zdají,to záleží na nás. Třeba podle naších zážitků,fantazii,vztazích,prostředí. Nebo co se nám stalo v minulosti nebo co nás minulo či co nás v budoucnu nemine a pořád na to musíme myslet a strachovat se. Některé sny mají hlubší význam. Jo sny by mi šli.Déšť. Někteří lidé se před ním schovávají ale někteří se při něm cítí volně jakoby zapomněli na starosti a myslí při něm na přítomnost a nezabývají se co měli udělat nebo co musí udělat. To by taky šlo. Pravá láska? Nikdo neví co to je. Jo vezmu si pravou lásku. Takže pravá láska. Začala jsem psát větu po větě. Psaní se však nevyhlo přepsání špatně napsaného slova či výměně slova za lepší. Když jsem dopisovala poslední větu přistál mi na lavici papírek od Harryho. Větu jsem dopsala a papírek otevřela.
