Ulquiorra:
*pozdě večer* Jen čekám, v který den zase přijde, povzdechl jsem. Měl a pořád mám Grimmjowa rád, ale je tak vulgární, on je ten dominantní a nevím, jestli mě má rád. Známe se už dlouho, to je pravda, ale zezačátku to bylo jiné. Víc mi projevoval lásku, byl milejší... Teď mně má asi jen na to jedno. Vždy alespoň jednou týdně za mnou zajde, že by si chtěl užít. Nikdy mi to takhle neřekl, nebyl nezdvořilý, ale nebudu si nic nalhávat, je to pravda. Měl bych jít spát, ale mám ho plnou hlavu, kdy přijde, kde se to stane, jestli mně má rád... Nemám si najít nového? No nic, ráno moudřejší večera.
Když jsem dospával, probudil mě zvonek. Obrátil jsem pohled na dveře.Zvonek stále zvonil, a já už asi věděl kdo to zase je. „Ahoj Grimme." Řekl jsem rozespale. Překvapil mě, jak brzo se zde objevil. „Ahoj." Pozdravil a já jsem hopoval k sobě domů. „Chceš snídani?" Grimmjow jen lehce přikývl a já mu jí přinesl. „Omluv mě, jdu do koupelny." Šel jsem do sprchového koutu, vždy si tady odpočinu, než to přijde. Kapky vody byly velmi příjemné po tak překvapivém probuzení. Užíval jsem si sprchu. Někdo mi na rameno ze zadu položil ruku. Věděl jsem kdo to je, i přes to, že ve sprchovém koutu vytvořila hustá mlha. Dnes na to šel nějak brzy, pomyslel jsem si. Tuž nebylo cesty zpět. Grimmjow nebyl na předehry, byl tvrdý a vždy se těšil. Opřel si mě o kachličky, jednou rukou mi držel nahoře ruce a druhou rukou do mě začal vstupovat prsty a prohmatávat mé nitro. Své steny jsem tišil v jeho ústech. Roztahoval ve mně prsty, ale po chvíli skončil. Když vytahoval prsty, nesmírně jsem si to užíval. Pohladil můj ztopořený penis. Vydechl. Nadzvedl mě, aby do mě mohl vniknout svou tvrdou chloubou. Nechtěl do mě vniknout úplně a i přes mé snažení mě držel v pozici, která se mu líbila. Přirážel tvrdě a poměrně rychle. Jak jsem sklouzával po kachličkách, vzrušením do mě vnikal víc a víc. „Netiš je..." Řekl, neměl rád, když jsem tišil své steny. Když jsem ho poslechl, nechal mě sklouzávat za odměnu trochu víc. „Dík..." Zasténal jsem. Na chvíli zpomalil a přitvrdil, oba jsme vyvrcholili. Pomalu ze mě začal vystupovat. Málem jsem se doslova zhroutil. Grimmjow mě naštěstí chytil, posadil mě a odešel. Pak už jsem slyšel jen zavření dveří a pět slov: „Takhle jsem si dlouho neužil.". Unavený jsem se pak vrátil do postele.
Ulquiorra: 410 slov
