Konečně

810 20 3
                                    

Sobota.

Konečně SOBOTA.
Pět hodin ráno a já běhám po pokoji jak splašená.
Sedla jsem si na postel a musela se několikrát nadechnout, abych se uklidnila.
"Tak jo." řekla jsem si pro sebe a zmírnila tak nervozitu.
Klíče-mám.
Brejle -kdyby náhodou svítilo sluníčko,nebo se stalo něco trapnýho a nemohl mě tak nikdo poznat-
mám.
Peníze-do prdele.
"Ježiš já sem tak pitomá,to snad neni možný." bouchla jsem se do hlavy a opatrně vlezla rodičům do ložnice.
Když jsem otevřela dveře uvědomila jsem si ,že jsou pryč.No a teď kde jako vezmu peníze když kreditku má matka.
Super.

To ten den pěkně začíná.

Vytáčím okamžitě Aničku a zkráceně jí vysvětluji situaci.

"Mám dost peněz,neřeš to a běž už nebo nám ujede bus." řekla klidně.
"Víš jaký mám štěstí že tě mám? A že tam jedu zrovna s tebou?"oddechla jsem si  a seskakovala po dvou schody.
Co by se ještě mohlo stát? Mohla bych třeba přímo teď spadnout na držku a něco si udělat s nohou.
"Ne ,nepřivolávej to!" řekla jsem si  pro sebe.
Na zastávku jsem přiběhla  naštěstí dost brzo a tak jsme si mohli s Aničkou v klidu povídat.
"Víš ,že potom co jsem ti to típla jsem se musela smát?" říkala s úsměvem na tváři.
"No super,tak ty se mi ještě takhle směješ.Počkej.Aby tě taky dneska něco nepotkalo."snažila jsem se dělat naštvanou. Anička do mě bouchla loktem a ukončila rozhovor zrovna když přijížděl autobus větou : "Ale prosimtě. Víš že tě mám ráda."
Po hodině jsme přijeli do Prahy a já jsem byla napjatá jak šňůra na prádlo.
Vždycky když vyrazím někam s Aničkou,tak způsobíme nějakej trapas.No..ani dneska nás to neminulo.
Vylezli jsme z autobusu a Anička vidlácky prohlásila: "Tyvole ta Praha,to je ale velký město.To by jeden neřek." 
Musela jsem se smát.
Strašně smát.
Trochu jsem se odreagovala a pokračovala v cestě.
"Nějakej ten mekáč? Klub fajnových cikánů?" zeptala jsem se.

"Klub fajnových cikánů? To je jako co ?" zeptala se nahlas a začala se smát jako já,když pronesla tu hlášku přímo u autobusu.
"KFC" tupě jsem zahláskovala.
"No jasně a najdu tam obalený celý kuře ne? Burger King.OK?"položila už předem jasnou odpověď.
"Jo." odpověděla jsem.

Když jsme se najedli pokračovali jsme v cestě. 
Celou dobu jsem měla pocit,jako by nás někdo sledoval. Ale vždycky když jsem se otočila,nikoho jsem neviděla.
Vzpomněla jsem si,že předtím než jsem odjížděla jsem vůbec nehledala mobil.
Začal jsem nervozně hledat v tašce.Nahmatala jsem spoustu zbytečných věcí,o kterých ani nevím,jak se tam dostali a našla jsem mobil.
Uff.
Zapla jsem Snapchat a viděla že Vadak byl aktivní před 10 minutama.
Okamžitě jsem načetla jeho MyStory a drkla do Aničky.Přiklonila se ke mně a pronesla: "Hele tam jsme byli taky."
Zarazila jsem se a pokračovala ve sledování dál.

"Hele ta holka vypadá jak ty." řekla Anička a začala se pitomě smát.

Po chvíli přestala a hned jsme se na sebe zamrazeně podívali.
Obě jsme se kolem sebe rozhlédli ale ani jedna jsme nic neviděli.
Zůstala jsem stát a srdce mi bušilo jako o závod.
Nikde poblíž jsem ho neviděla a tak jsme pokračovali v cestě dál.
"To nebyla náhoda! To jsi byla ty! Nikdo jinej ,ti podobnej,tam nebyl."pokračovala nervozně Anička.
"Nech to bejt nebo mě trefí šlak."odbyla jsem jí.
Došli jsme na místo.
 Tolik lidí  jsem naposledy viděla na koncertu Troublegangu.

"No to mě.."zůstala jsem  už po několikáté nevěřícně stát.
"Neříkej to." doplnila Anička "kdo první najde Vadima dostane.." křičela za běhu.

"Přes držku! Kam běžíš? Nemysli si že ho najdeš jako první!" odpovídala jsem jí hlasitě.
Běžela někam za tu velkou budovu,která měla bejt kulturák.Nechápala jsem proč tam běží, ale následovala jsem jí.
Ztratila jsem jí. Zastavila jsem se a opřela jsem ruce o kolena.
"Počkej až tě najdu." řekla jsem potichu a pochopila jsem ,že teď jsem vlastně ztracená.
"Uuuu." ozvalo se unešeně a zároveň překvapivě mým pozadím za mými zády "hledáš něco?"
Otočila jsem se a nevěřila svým očím.

Stál tam. Ruce opřené o boky. Stál vedle něj MenT a Vidrail a všichni na mě zírali.
Ve skutečnosti je mnohem hezčí.

V tu chvíli se ke mě zezadu přiřítila Anička a prudce se zastavila.
Všichni tři přišli k nám a já jsem nevěděla jestli mám kontrolovat svůj dech ,nebo se smát a nebo dokonce brečet.
Šlo to líp ,než jsem si myslela. 
Konverzace se zvrtávala až tam,kam neměla a my jsme každé dvě minuty vybuchli smíchy.
"Tak koho z nás nejvíc sledujete holky?" zeptal se Vidrail.
Začala jsem se culit a myslím,že v tu chvíli jsem zrudla jako rajče.
Anička pochopila,že nejsem schopná slova a tak odpověděla za nás obě: "Vlastně sledujeme vás všechny ale ona nejvíc Vadima." ukázala na mě palcem.
Vadim se usmál a podíval se na mně.
Umírám.
"Hele musíme jít,uvidíme se vevnitř. Kdyby jste se ztráceli,najdeme si vás." řekl Vadim a opakovaně se usmál.
"No tyvole,já umírám. Chápeš to? Jen tak si s náma prostě povídali. Káámo." nechápavě jsem mluvila na Aničku,která byla stejně překvapená jako já.
Chvíli mě nevnímala a pak se na mě podívala. "Ty jsi červená jak prase." pronesla Anička se smíchem.

"Za to nemůžu." řekla jsem šťastně a pohladila se po tvářích.
Když jsme vešli do kuturáku,bylo tam spoustu ukřičených  náctiletých fanynek. Já jsem vlastně byla jednou z nich.
Na celé odpoledne byl připravený program a abych pravdu řekla, nečekala jsem ,že mě to bude tak bavit.

S Aničkou a s neznámýma holkama ,který jsme tam potkali jsme se neskutečně nasmáli.

Když přišli na scénu MenT a Vadak, všichni začali křičet a tleskat.
"Dobré odpoledne.Všechny vás tady vítáme a doufáme že si dnešní den všichni užijem ,tak jako minule. V následujících dvou hodinách se vám představí několik youtuberů,které už určitě znáte a bude se i soutěžit. Poté následuje menší přestávka na občerstvení a autogramiádu a bude se zas pokračovat." mluvil Vadim k lidem a všichni byli nadšení už jenom díky tomu,že ho slyší a naživo vidí.
Když začala ta opravdová zábava a  na jevišti se střídali youtubeři,nemohla jsem z Vadima spustit oči.
Měla jsem problém poslouchat ostatní a věnovat se Aničce.
Probudil mě  až hlas Vidraila,který ohlásil začátek soutěže.

Bylo to primitivní... vyhrál ten,kdo nasbíral co nejvíc bodů v zjišťovacím dotazníku.











Jenom my DVA / FanFikce VADAKKde žijí příběhy. Začni objevovat