Byl tu ten osudnej den, měli jsme jet na nějakej výlet se školou a tušil jsem, že si to budu pamatovat ještě dlouho.
Už první den vytáhl Oliver rum, ale neměl jsem chuť se ožrat s debilama co kouří a hulí a nic v životě nedokážou.Tak jsem radši byl s holkama, které jsem vůbec neznal.
Uznávam, že ta holka se zrzavýma vlasama, co se jmenova Áďa, mimochodem nádhérne jméno, je hodně fajn, ale nečekám nic vážného.
Byl jsem na pokoji s jedním debilem, kterej chodil s mojí spolužačkou a furt se tam líbali, takže místo odpočívání v pokoji jsem mohl trávit více času s Áďou a jejíma spolužačkama
Šli jsme na nějakej výlet, abychom se celej den neváleli v posteli na chatě a neumřeli nudu jak je u nás zvykem.
Teoreticky mám více času se bavit s Áďou a víc ji poznat, čehož jsem si fakt vážil.
Sakra sotva jsem ji stihl nějak poznat a zjistit, že hraje na klavír, tak jsme se ocitli zpátky v Brně a já si uvědomil, že čas s ní plyne neuvěřitelně rychle.
Neuběhl ani den a už mi napsala a já mám další šanci ji poznat.
Měli jsme domluvený první sraz ve městě a já se těšil, jako malé dítě.
Vypadá to, že smůla začala být zase na mé straně tak jak bývá u mě zvykem,protože Áďa to zrušila kvůli tomu, že ji není dobře a já můžu jen doufat, že se uzdraví.
ČTEŠ
Rok mučení
RomansaSotva jsme přijeli z výletu hned mi napsala ta fajn zrzavá holka co tam byla s náma a nečekal jsem, že je tak fajn a tak začalo moje mučení....
