5. Kapitola- Zůszáváme tu o den dýl

26 4 1
                                    

Ráno, když jsem se probudila, tak u snídaně nám táta řekl, že tu zůstáváme o den dýl. Moc mi to nevadí, ale chtěla bych už být doma. No, ale měla bych vám říct ten sen... Ten s n byl vážně podivný. Nějak takhle bylo: Po snídani jsme všichni šli na tůru. Šli jsme na horu jménem Tarzata. Tu horu jsme vyšli. Nahoře byla pěkná restaurace s vyhlídkou. Když jsme vyšli rovných 500 schodů tak jsme se mohli sklouznout po SUPER sklůzavce. Bylo to úžasný. A pak jsem se už probudila. Ale teď bych vám měla říct tu podivnou věc, to, co se mi zdálo, tak se stalo. To je divný. Já mám asi nějakou schopnost předpovídat budoucnost. Bojím se, co bude dál. Asi bych to měla říct Emmě. Hned jak přijedeme, tak jí to napíšu.
----------------------------------------------------------------
Hned jak jsme přijeli, tak jsem jí to napsala:
Alia: Ahoj Emmo

Emma: Ahoj

Alia: Musím ti napsat takovou podivnou věc.

Emma: Tak to nápis, nemůžu se dočkat.

Alia: No, zdál se mi takový sen, že jsme šli na horu...

Emma: No a co dál.

Alia: No a to co se mi
zdálo, tak se pak stalo!!
Nevíš co by to mohlo být??

Emma: Ne, nevím. Je to divný.

Alia: Mám strach co bude dál.

Emma: Hele, zítra mi napiš, jestli se ti něco zdálo, jo??

Alia:🆗. Pápa

Emma: Pápa

Jak jsme si dopadly, tak už bylo 22:26, no tak jsem se šla osprchovat. Když jsem se osprchovala, tak bylo 23:00. Tak jsem šla spát.



Doufám že se vám tato kapitola líbila. Pokud chcete vědět jak to pokračuje, tak si počkejte na další kapitolu. :-3

Můj neobyčejný životKde žijí příběhy. Začni objevovat