3.Kapitola-Učím se jezdit na koni

33 5 5
                                    

Jakmile jsem se probudila a sešla dolů tak tam nebyla ta ženská (mimochodem se jmenuje Lauren). Pořád ji říkám ženská, protože ji nesnáším!!!!! No, ale byla tam asi nějaká chůva. Hned se mi představila a jmenuje se Elisina. Jo, taky se my to zdálo divné jméno, no, ale co se dá dělat. Něco ale musím přiznat, dělá super snídaně. Když si brácha hrál s legem, tak já jsem se rozhodla jít ven a dát si videohovor s Emmou. Emma, to ale nemohla vzít, tak jsme si nakonec jenom psaly:

Alia: Hello!

Emma: Ahoj!:-)

Alia: Tak co, jak to u nás de??

Emma: Celkem dobře. Ale bez tebe to je divný.:-(

Alia: Strašně mi chybíš. T_T.

Emma: Ty mě taky T_T.

Alia: Hele, promiň, ale už musím.:-(

Emma: To neva. Tak večer?

Alia: O. K.

Emma: Tak CU

Alia: CU

Bohužel už jsem musela, ale to je teď jedno. Měli jsme něco s chůvou naplánovaného (spíš teda jenom ona). Byli jsme na vyjížďce na koních. ,, Ale já na koních jezdit neumím!"řekla jsem. A ona mi odpověděla že jsme tu proto, abych se to naučila. Takže jsem dostala boty a helmu, strašlivě jsem se bála. Já na toho koně neuměla ani nasednout, natož jet. Po 3 hodinách jsem se to trochu naučila. Ale pak už jsme šli dom. Doma už byl táta, ale ta ženská naštěstí ne. Na všechno se mě vyptával a já mu to všechno musela říct. Asi v 8 přišla ženská, ach jo. Rači jsem šla spát, samozdřejmě jenom jako. Psala jsem si s Emmou a spolužákama. O půlnoci jsem se rozhodla jít spát. Zajímá mě, co zítra budeme dělat.:-)

Můj neobyčejný životKde žijí příběhy. Začni objevovat