Má mě rád! Nemá mě ráda!

5.

Ross

,,Jsem zpátky!'' křikl jsem do domu a zavřel za sebou.

,,Ahoj! Nějak brzy, ne?'' houkla na mě máma z kuchyně. Došel jsem k ní.

,,Candace nechtěla jít se mnou na pláž! Tak si šla sama a zůstala tam s nějakou partou děcek!'' odvětil jsem zpruzeně a otevřel mrazák. Vytáhl jsem kelímek čokoládové zmrzliny a došel jsem si pro lžíci... ano LŽÍCI! A pustil se do zmrzky. Seděl jsem na barové židličce a zajídal vztek!

,,Za chvíli bude oběd!'' řekla máma dál vařila.

,,Jojo!'' broukl jsem a dál se cpal čokoládovou zmrzlinou. Máma se uchechtla.

,,Tady se někdo zaláskoval.'' prozpěvovala si máma.

,,Do koho prosím tě?'' zasmál jsem se. Větší blbost mámu nenapadnout nemohla.

,,Do Candace.'' řekla s klidem a mě zaskočilo. Rozkašlal jsem se a podíval se na mámu.

,,Jak tě tohle mohlo napadnout!?'' díval jsem se na mámu, zatímco se mi roztékala čokoládová zmrzlina.

,,Včera, když jsme se vrátili z návštěvy od Jacksonů, ses zamilovaně usmíval a pořád nad něčím přemýšlel a ještě, jak si štěstím bez sebe volal Jacksonům, že vezmeš Candace na pláž.'' vysvětlila svoji teorii matka a dál vařila. Chtěl jsem něco namítnout, ale to nás vyrušil zvonek od hlavních dveří. Šel jsem otevřít. Za dveřmi stála moje bývalá holka Mackenzie. Chodili jsme spolu poslední dva roky na střední a rozešli jsme se začátkem vysoké školy, protože už nám to tolik neklapalo.

,,Ahoj!'' pozdravila mě s úsměvem.

,,Ahoj!'' taky jsem ji pozdravil a lehce se usmál. Popravdě... Doufal jsem, že za dveřmi bude stát někdo jiný...

,,Slyšela jsem, že jsi přijel, tak jsem se tě chtěla zeptat, jestli by si nechtěl dneska někam zajít?'' položila mi otázku a já přemýšlel nad odpovědí. Nikam se mi nechce. Jsem unavený z včerejší cesty a mám blbý pocit z dnešního rána.

,,Promiň, ale jsem ještě unavený z včerejší cesty. Možná někdy jindy.'' omluvil jsem se a čekal na její reakci. Úsměv jí zmizel z tváře.

,,Aha, tak dobře. Tak se.... když... tak... se domluvíme na jindy... Ehm... Ahoj.'' rozloučila se a odešla.

,,Ahoj.'' řekl jsem a raději zavřel dveře.

,,Kdo to byl?'' zeptala se mamka, když jsem se vrátil do kuchyně.

,,Mackenzie.'' odpověděl jsem a šťoural se ve zmrzlině. Ani nevím, proč jsem ji odmítl. Mohlo to být jako za starých časů... Procházka po pláži, vzpomínat na základní a střední školu...

,,A co chtěla?'' vyvedl mě mámin hlas z transu. Podíval jsem se na ni.

,,Jen někam zajít na jídlo nebo kam...'' odpověděl jsem. Přešla mě chuť na zmrzlinu, tak jsem ji vrátil zpátky do mrazáku. Odešel jsem do svého pokoje. Sedl si do postele, vzal kytaru a jen tak si pobrnkával....

---------------------------------------------------------
Candace

,,Řekni to! Dělej řekni!'' řvala jsem na Joeyeho. Abych vás uvedla do děje... Joey pochybuje o mém IQ!!!!

,,Kdo ti pomohl s chemií!'' řvala jsem na něj.

,,Ty...'' odpověděl.

,,A díky komu si nepropadl z chemie a matiky?'' vysmívala jsem se mu.

,,Tobě...'' odpověděl nabroušeně.

,,No vidíš!!!! Tak co tady doprdele meleš, že jsem blbější jak čivava té namyšlené krávy!?'' dala jsem mu pohlavek a sedla si a kamennou zídku a natáhla se.

,,Jsem unavená.'' vydechla jsem, zavřela oči a chtěla odpočívat, ale moji přátelé si stále povídali.

,,Občas zapomínám, jak drsné je se bavit se CJ.'' vydechl unaveně Joey. Všichni se začali smát.

,,Já vás varovala.'' řekla Hailey. Sedla jsem si opět na zídku a podívala se na ně.

,,A to jste mě neviděli, jak šílím při Sherlockovi!'' zatvářila jsem se drsně a sledovala ty nechápavé pohledy. Nakonec jsem si zasel lehla a odpočívala.