7. Proč je to tak těžké?

40 5 3
                                    

Dva dny utekly jako voda,a pak přišel ten třetí. Den odletu k nám do New Yorku.

,, Odjíždíme na letiště!" Zakřičel na nás táta. My jsme seběhli schody a nasedli do auta.

Letiště bylo plné,protože lidé létají na různé dovolené.

Nastoupili jsme do letadla a sedli si na sedadla. Za Chvíli jsme se rozjeli a vzlétli nad mraky.Miluju to. Položila jsem si hlavu o Filipovo rameno a usnula. Vzbudila jsem se až v New Yorku,protože jsme museli vystupovat. Čekala tu na nás máma,která se hned udiveně podívala na Filipa.

,,Ahoj mami." Řekla jsem a obejmula ji. ,,Ahoj,kdo to je?" Zeptala se a oči měla upřené na Filipovi. ,,Filip,je to můj kluk a táta mi dovolil,aby zůstal do konce prázdnin tady." Řekla jsem a usmála se. ,, Dobře,jdeme pro kufry." Řekla a rozešla se do předu.

Sedli jsme si do auta a rozjeli se směr domů.

Přijeli jsme a vybalili všechny věci. Bylo vedro jako vždy,a tak jsme se rozhodli jít se vykoupat do moře.

,,Sluší ti to Sarah." Řekl Filip a pousmál se. ,, Děkuju,tobě víc." Řekla jsem a nasadila si sluneční brýle.

Došli jsme na pláž a položili jsme naše deky na písek (nám to nevadí) hodili jsme tam svoje věci a běželi směrem do moře.

Bylo teplé,ne jako koupaliště v Praze. Bylo o hodně teplejší. Mám to tu stejně radši než v Česku. Nemají tam moře.

Za chvíli na mě nějaké hlasy začaly křičet a já je poznávala. Byly to ty nejlepší hlasy. Kate,Tom,Amy a Max.
Max se na mě usmíval,ale viděla jsem,že žárlí a s Filipem se mít rád nebude,to vím jistě.

,,Ahoj,chyběli jste mi." Řekla jsem radostně a obejmula všechny. ,,Ahoj,ty nám taky." Řekli a usmívali se.

Filip přišel k nám a všechny zdravil. Max se na něj falešně usmál a to už mi bylo jasný,že to nepůjde. ,,Filipe,pojď se mnou na lehátko,prosím." Řekla jsem rozrušeně a vzala ho za ruku. ,,Sarah?" Řekl,když jsme byli už dál od pláže. ,,Hmm." Řekla jsem. ,,Děje se něco?" Řekl a podíval se na mě. ,,Ne,vlastně jo." Zakoktala jsem. ,,A co?" Zeptal se opatrně. ,,Vlastně nic,neřeš to,prosím." Řekla jsem a Usmála se.

Připlavali jsme ke břehu a oblékli se. Zamávala jsem holkám a klukům a spolu s Filipem a Samem jsme odešli domů.

Doma jsem udělala veškerou hygienu a došla jsem do pokoje,kde jsem si lehla a zkontrolovala všechny sociální sítě. Vzala jsem si k tomu rohlík se šunkou,abych měla nějakou večeři.

,,Zlato?" Řekl hlas,byl Filipův.Já sebou prudce trhla a rukou jsem si sjela po noze . ,,Promiň,nechtěl jsem tě vyděsit. Řekl a lehl si ke mně. ,,To nic,co potřebuješ?" Řekla jsem a odložila mobil. ,,Poznám,když ti něco je,Sarah." Řekl vážně.

Už jsem to nevydržela,je toho moc.Opravdu už ne. Ukápla mi jedna slza a Filip mě objal. ,,Co pak?" Zeptal se tiše. ,,Nechci tě ztratit! Až odjedeš zpátky,tak........" Nedořekla jsem větu a vytryskly mi slzy z očí. Objala jsem ho a už nikdy jsem ho nechtěla pustit. ,,Já tebe taky ne,ale musíš přijet,jinak to nepřežiju." Řekl a pomalu mě začal líbat. Hned jsem měla lepší náladu. To on to dokáže,jen on. Jeho rty jsou moje droga.

Odtáhl se ode mě a zhasnul. Přikryl se a přitáhl si mě k sobě. Za chvíli jsme usnuli a spali až do rána.

Tak,je tu 7. díl a doufám,že se líbí.
Je trošku kratší,ale myslím,že to nevadí.
Omlouvám se za chyby😥.
Vote a koment potěší💬💭⭐.
Mám vás ráda💜💋.

A ahoj,u dalšího dílu.😊👋✋.

  Czech Boyfriend❤Kde žijí příběhy. Začni objevovat