✖7✖

123 17 6
                                    

Furby_Horan: No neříkej , že chodíš na stejnou školu?!

Lott_Evans: Chodim -.-

Furby_Horan: Jaktože jsem si tě nikdy nevšim?

Lott_Evans: Nejsem nijak zajímavá ani populární

Furby_Horan: Pro mě jsi Nadlicky zajímavá

***ehm..ten pocit,když si píšeš s kamarádem a on nazve prasátkem :'3***

Lott_Evans: Ne -.-

Furby_Horan: Co ne?

Lott_Evans: Ne,nejsem zajímavá
Teprve budu :D

Furby_Horan: Počkat...co?! Jak teprve budeš?!

Lott_Evans: Uvidíš ;*

Furby_Horan: Mám se bát?!

Lott_Evans: Možná... :D

Furby_Horan: děsíš mě O_o

Lott_Evans: No, to spoustu lidí :D

Furby_Horan: No to nene, koho to vidim v dálce? :D

Lott_Evans: sakra

Byl začátek školního roku, nevěděla jsem, že s ním mám hodinu. Přesněji ještě jsem za tenhle školní rok, hodinu kresby neměla. Nervózně jsem si zkousla ret a zasedla do poslední lavice u okna. Vedle mě se objevil Hazza a já se musela pousmát nad jeho roztomilým rozcuchcem a šibalským úsměvem.
 Vedle Harryho se ,ale objevil onen blonďák který mě vždycky dokázal naprosto vyvést z míry. Vydechla jsem všechen vzduch z plic a svojí pozornost se snažila soustředit na učitelku která začala blábolit něco o tom, že máme nakreslit někoho ze třídy. Znuděně jsem zvedla jedno obočí a snažila se nevnímat studánkově modrý pohled propalující mou osobu. Docela znuděně jsem vyndala svůj skycák a začala kreslit NĚKOHO. Do uší jsem si dala sluchátka a zaposlouchala se do hudby. Moje ruka samovolně klouzala po papíře a tvořila ,mě velice známou tvář. Měla jsem v paměti každý detail jeho tváře, každou dokonalost jeho těla. Pomalu jsem vykreslovala ostré rysy jeho tváře a s úsměvem se dostávala přesně tam kam jsem chtěla. Rty jemně vykrojené, oči studánkově modré. Nedokázala jsem se do nich dívat dlouho, nikdy. Vždycky jsem chtěla prohrábnout jeho jemné blonďaté vlasy. Všechno bylo tak hezky nakreslený a já nevěřila, že tohle jsem kreslila já. Najednou mi to všechno ,ale někdo zastínil. Sundala jsem si sluchátka a znuděně zvedla pohled.

Však dřív než jsem mohla danou osobu spatřit, mě do nosu udeřil silný zápach brokolice a citrónu. V tu chvíli jsem začala váhat nad tím jestli se v té voňavce paní Konstrátová nekoupe. Pardon, zapoměla,ona nemá vanu...
Fajn to už jsem zas moc zlá,ale vždyť ona..., ne já nemůžu.

Prudce jsem vydechla všechen vzduch z plic se snahou se neudusit. "No, to je moc pěkný portrét ,ale chtělo by to nějaké zářivé barvy."řekla přísným pisklavým hlasem paní Konstrátová a já si povzdechla. "Ano paní Konstrátová."řekla jsem poslušně.

Seru ti na barvy...

Protočila jsem oči a začala kreslit jiný portrét. Tentokrát Harryho, jelikož jsem vážně nechtěla aby ON viděl, že jsem nakreslila JEHO.
V kapse mi bliknul mobil a já s nervozitou odevřela displej.

Furby_Horan: Moc pěkný portrét slečno Evans :D ne že bych byl nějakej velkej egoista,ale když se podívám do zrcadla a pak zpáky na tvůj obrázek jaksi vidím podobu :D jako možná jsem slepej a úplně naivní,nebo si jenom možná nakreslila mě? :D :P

★★★★
Takže.... :D
Vlastně jsem vůbec neměla v plánu ,že spolu budou mít nějakou hodinu,ale když se to tak sepsalo :'D ono samo :'''D

Noooo...., jelikož jsem pořád na chatě a nudim se tady tak pořád píšu ,takže budu mít hodně předepsanýho dopředu :)

Doufám, že se vám tenhle díl líbil a, že se uvidíme u dalšího....což pochybuju xD ,ale naivní bejt můžu takže,,.... :'D

P.S nesnášim komáry! Nenávidim je!......nwm proč vám to říkám ,ale co .. :'D

Děkuju moc za podporu! Mám vás ráda!💞

Vaše Kravička🐄💖

Dívka z Autobusu/n.h./Kde žijí příběhy. Začni objevovat