Probudil jsem se namáčknutý na palubní desku v centru velkoměsta. Ohromeně jsem pohlédl na muže vedle mě, jenže tam seděla žena v uplém kostýmku s ulízanými vlasy, svázanými do úhledného ohonu. „Kde to jsem?" dostal jsem ze sebe. „Pan Canter mi poručil zamluvit vám hotel a odvézt vás tam. Je to již jen dva bloky odsud, když pán dovolí." Z jejích slov nešlo znechucení, nýbrž pokora a obdiv. Už jsem se nezmohl na jediné slovo. Zíral jsem na její semknuté rty a nevěřil, že to právě řekla. Opravdu. Dovezla mě k luxusnímu pěti hvězdičkovému hotelu, mé věci poslala do prádelny onoho hotelu a houkla na recepční, aby mne ubytovala. Znavený jsem se usadil na měkkou postel v hotelovém apartmá a pohlédl z okna. Začalo pršet.
