What A Feeling (N. Horan) CZ (PAUSED)

14

Hello! Zdravím vás zase po týdnu a přináším nový díl povídky. Omlouvám se, že jsem pořád ještě nevyhodnotila prázdninovou soutěž, mám toho teď hrozně moc- ale pracuje se na tom ;)

Taky připomínám, že mě můžete sledovat na instagramu či twitteru a nebo mrknout na můj blog, všechno máte v popisku a uděláte mi tím velkou radost ;)

Enjoy xx

PS: jak se vám líbí, jak se příběh vyvíjí? ;)

Adeline seděla ve své obrovské hotelové posteli plné měkkých pokrývek, před sebou svůj malý notebook a v ruce sklenku vína. Googlila. A čím víc googlila, tím míň věřila, že prasknutí gumy na Niallově autě byla nehoda. Smrt Amy? Ovšem, ale ne to auto! Teď, když viděla fotky z nehody, 'breaking news' všech internetových bulvárů a také údajná vyjádření policistů, bylo jí jasné, kdo za tím stojí.

Byl to ten stejný člověk, který si ji najal.

Adeline nebyla žádný nováček ve svém oboru, a tak jí nedalo moc práce domyslet si, že se už někdo před ní pokoušel Nialla zabít. Jenže nemohl tušit, že do Niallova auta sedne někdo jiný. Když se Amy zabila, stačil mu pocit, že je Niall zdrcený a sám by si přál umřít, a tak se nepokoušel o nic dalšího. Jenže teď evidentně změnil názor. 

Takové počínání nebylo ničím zvláštním, v Americe se to dělo pořád. Většinou šlo o obchod a likvidaci konkurence, pak ale byly případy, kdy někdo prostě někoho neměl rád, a tak se ho jednoduše zbavil. A přesně v tomhle byl odborník někdo, kdo si říkal Megaboss. Nikdo pořádně nevěděl, kdo to je, vždycky za sebe posílal své jednatele. A tak tomu bylo i v případě Adeline. Jednatelem byl onen Johnson, který jí tehdy předal dokumenty a vyptával se na mrtvé prezidenty, a tak ani ona sama nevěděla, kdo vlastně Megaboss je.

Adeline nepřítomným pohledem koukala na společnou fotku Nialla a Amy na jedné bulvární stránce a ťukala prsty o sklenici. Slíbila Liamovi, že až zjistí víc, řekne mu, co si o tom všem myslí. Jenže nemohla. Ne, když se jí to týkalo mnohem víc, než by mělo a věděla o tom víc než policisté, kteří incident před dvěma lety vyšetřovali. Už tak zase mluvila víc, než by měla. Lamborghini Aventador, vážně?! Která manažerka to asi ví?!

Tehdy se ozvalo zaklepání na dveře a dovnitř vklouzl Liam.

"Ahoj Delle," zazubil se, "nečekal jsem, že tě tu najdu."

"Jo? A kde jinde bych podle tebe měla být?"

"Dole v baru. Jsou tam všichni."

"Já mám bar tady," zvedla Adeline svou sklenici do vzduchu, "a v posteli je to pohodlnější."

"Jsme na tour už týden a ty jsi s námi ještě nikde nebyla," vyčetl jí Liam a posadil se vedle ní, "ale máš pravdu, postel je pohodlnější. Co to máš?" všiml si otevřeného notebooku.

Adeline ho rychle zaklapla. "Ale nic, jenom jsem koukala."

"Slíbila jsi mi, že mi řekneš, až něco zjistíš," připomněl jí Liam. Jako bych na to mohla zapomenout.

"Já vím, ale nakonec tu není moc co vysvětlovat. Prostě to prasklo. Domnívají se, že kolo bylo vadné a nemělo vůbec přijít do provozu. Píšou to tam." 

Přece jenom nebudu tak špatná lhářka.

"Ty tomu ale nevěříš," konstatoval Liam a pousmál se. 

Fajn, tak jsem špatná lhářka. A Liam je sexy. Pane bože, na co to myslím?!

"Ne tak docela. Jenom si myslím, že se v tom nemá cenu hrabat dva roky později."

"Vážně?" naklonil se Liam blíž a provokativně se zakřenil, "proč mám pocit že mi něco tajíš?"

"Uhm... to..." vydusila ze sebe Adeline a v duchu si dala facku. 

Kurva, vzpamatuj se! Liam má upnuté tričko... Sakra, ne! Soustřeď se! Proč do prdele One Direction nejsou 'blbé buzny', jak se o nich občas říká?!

"Nechci to vědět," řekl Liam a přiblížil svůj obličej k jejímu tak blízko, že cítila jeho dech, "takhle je to totiž hrozně vzrušující..."

"Liame, ne," vymumlala, "to nemůžeme, mám tuhle práci moc ráda a..."

"Mlč," sykl Liam a hladově přitiskl své rty na ty její. Byly horké a chutnaly po nějakém ovocném drinku. Adeline se v duchu ušklíbla. Takové holčičí pití... 

Liam vzal Adeline sklenku a položil ji na noční stolek, aniž by přerušil polibek, potom posunul notebook až na kraj obrovské postele a položil Adeline pod sebe. Ta už  dávno pohřbila zbytky svého sebeovládání někde hluboko. Bude doufat, že se o tom nikdo nedozví a když ano, nějak to s Paulem bude muset vyřešit. Mohl s tím počítat, když tady má čtyři nezadané kluky. A taky o tom ve smlouvě nebylo ani slovo. Teď jí to ale bylo úplně jedno. Byla příliš zaneprázdněna svlékáním Liamova trička.

"Panebože," vymumlala, když bylo tričko dole. Liam a posilovna budou evidentně dobří kamarádi.

Za chvíli už byla pryč i její noční košilka a Adeline zápasila se zapínáním Liamových kalhot.

Tehdy se rozrazily dveře do pokoje. Liam sebou leknutím trhl a jediným šikovným pohybem se dostal pod peřinu, stejně jako Adeline. Pak se oba koukli ke dveřím.

Stál tam Niall. Nebo se spíš kymácel, protože byl moc opilý na to, aby dokázal stát rovně.

"Dellynko," škytl, "tady jsi! Chyběla jsi mi, moc. Pojď ke mně!"

"Nialle, jsem skoro nahá," namítla.

"Mně to nevadí," zazubil se a několika ne příliš jistě a ne příliš rovně postavenými kroky se dostal k posteli.

Adeline viděla, že teď nemá moc cenu odporovat. Niall si pravděpodobně ráno znovu nebude nic pamatovat a Liam ji už takhle viděl a dokonce se chystal vidět víc. Povzdechla si a vyhrabala se z peřin.