New life! [Niall Horan/cz]

17.Díl

*Katiin pohled*

Najednou mi začali stékat slzy po tváři.

,,Zlato proč brečíš?'' zeptal se Felix a rukou mi je stíral

,,Já nevím. Chybí mi ty starý časy kdy jsme byli všichni po hromadě. Máma a táta. Naše parta. Všechno to máma podělala. Vím že je teď táta šťastnější a nedivím se mu, ale strašně mi to chybí.'' dořekla jsem a rozbrečela jsem se víc

,,Neboj. Jednou to bude zase dobrý.'' řekl a objal mě a pořádně k sobě přitiskl. Úplně jsem cítila jeho obvyklou vůni, která ještě před odjezdem byla jako moje droga. Pořádně jsem ho taky objala. 

,,Snad jo'' řekla jsem a odtáhla jsem se od něho. Utřela jsem si slzy a usmála jsem se. 

,,Půjdeme už domů?'' zeptal se 

,,Jasně. Je mi už zima'' vstala jsem a vyšli jsme 

*Niallův pohled*

Seděl jsem na gauči a měl zapnutou televizi na kterou jsem se stejně nekoukal, protože jsem se nemohl soustředit. Pořád jsem na ní musel myslet. Tak moc bych jí chtěl mít u sebe a obejmout jí. Jen tak jsem seděl a koukal na tu televizi, když v tom někdo zazvonil. Neochotně jsem vstal z gauče a šel otevřít. Otevřel jsem je a tam stála Jasmyn. 

,,Co tady děláš?'' zeptal jsem se podrážděně, protože na ní zrovna nemám náladu

,,Já...strašně mi chybíš Nialle a chtěla bych s tebou zase být'' řekla a skoro brečela

,,Já jsem ti už řekl že ne. Promiň, ale já jsem se zamiloval do Katie a asi už navždy budu'' odpověděl jsem ji

,,Ale já tě miluju. Ty si mě nikdy nemiloval?'' zeptala se 

,,Miloval. Je to minulý čas takže, promiň, ale já myslel že jsme se rozešli, když si odjela pryč. Takže jsem s tebou už nepočítal, tak jsem se znova zamiloval a navíc po těch hádkách jsem se s tebou chtěl už dávno rozejít.'' odpověděl jsem ji

,,V každém vztahu jsou hádky...Navíc jsme spolu byli rok a pár měsíců.'' rozbrečela se tam

,,Jasmyn já už musím jít. Prostě to pochop.'' řekl jsem a hnusně jí zabouchl dveře před nosem

Povzdechl jsem si a šel zpátky na gauč. 

,,Kdo to byl?'' zeptal se Zayn

,,Jasmyn'' řekl jsem a koukl do telefonu

,,Já myslel že si se s ní rozešel'' sedl si vedle mě

,,Taky že jo, ale ona mě chtěla zpátky'' odpověděl jsem

,,Jo tak a co Katie?'' 

,,Nic. Teď tu má kamaráda z Irska tak to nechci řešit'' 

,,Kamaráda?''

,,Ano kamaráda'' řekl jsem trochu hnusně, protože jeho otázky mi už lezly krkem

,,Tak promiň. Nemůžu za to že žárlíš'' zasmál se

,,Žárlím?! Děláš si prdel?! Je mi u prdele s kým se kamarádí!'' zakřičel jsem na něj

,,To že na mě řveš tím svoje problémy nevyřešíš!'' taky na mě zakřičel

,,Kdyby si nebyl debil a řekl jí to už dřív nic z toho by se nestalo! Tak tady na mě kurva přestaň řvát! Žárlíš na jejího kamaráda, protože on je s ní a dokáže jí podpořit, ale ty ne. Ty si jí zradil. Vím že jí pořád miluješ. Pochop to.'' dodal a já zmlkl, protože jsem neměl už co říct. Měl pravdu jako vždycky.

Sedl jsem si zpátky na gauč a hlavu si dal do dlaní.

,,Já vím že jsem to posral, ale na mi to neodpustí.'' řekl jsem s brekem, protože mě to rozbrečelo.

,,Přece si říkal že si to rozmyslí ne?'' zeptal se a sedl si vedle mě

,,Jo, ale moc tomu nedávám'' koukl jsem se na něj

,,Nikdy nevíš a uvidíš no'' řekl a odešel

Já tam pořád seděl a přemýšlel o všem a jak bych jí mohl dokázat, že jí miluju a to moc. A taky že to s Jasmyn už skončilo. 

*Katiin pohled*

,,Udělám popcorn a ty vyber film!'' zakřičela jsem na Felixe

,,Jasně!'' zakřičel zpět

Vytáhla jsem pytlíček a dala ho do mikrovlnky. Zapla jsem jí a začala hledat nějakou misku do který ten popcorn dám. Našla jsem jí hned vedle, vytáhla jí a položila na kuchyňskou linku. Mikrovlnka zacinkala a já jsem horký popcorn nasypala do misky.

,,Co chceš k pití?'' zase jsem zakřičela na Felixe a čekala na odpověď

,,Nějakou colu!'' zakřičel zpět

Z ledničky jsem vytáhla dvě plechovky coly, vzala jsem popcorn a vyrazila za Felixem do obýváku.

,,Tak co si vybral za film?'' zeptala jsem se

,,Vybral jsem horor, který se jmenuje-''

,,Proč zase horor? Víš že se pak bojím?'' přerušila jsem ho. On ví jak se pak hodně bojím být třeba sama doma

,,Neboj budu tu s tebou'' usmál se

,,To je jedno'' řekla jsem a byla jsem trochu naštvaná

,,Nebuď naštvaná'' zasmál se

,,Jo budu'' řekla jsem a sedla si na gauč

,,No je to Vzajetí démonů 2'' dopověděl co je to za horor

,,Pamatuješ že jedničku jsme viděli ještě v Irsku'' dodal

,,Jo pamatuju'' odpověděla jsem a už v tu chvíli jsem se začala bát

,,Neboj prosimtě'' sedl si ke mě a pořádně si mě k sobě natiskl

,,Neklepej se'' zase se zasmál a pohladil mě po rameni

Jídla jsem si ani sousto nevzala, protože jsem neměla ani chuť. Zrovna v tom nejvíc napínavém ději někdo zazvonil. Vstala jsem z gauče a se strachem šla otevřít dveře.

,,Nialle? Co tady děláš?'' zeptala jsem se překvapeně

,,Já vím, že mě už nechceš v životě vidět ani slyšet, ale poslouchej mě'' řekl a já jen přikývla

,,Udělal jsem chybu vím, ale teď už to zpět nevrátím. Vím měl jsem ti o ní říct, ale já myslel že už se nevrátí a taky jsem si myslel že jsme se před odjezdem rozešli, ale nebylo to tak. Rozešel jsem se s ní kvůli tobě a tebe miluju. S Jasmyn jsme se dlouho hádali a moc nám to neklapalo. Jsem debil že jsem ti o ní neřekl, ale moc bych to všechno chtěl vrátit zpět a řekl bych ti to.'' dořekl a mě se spustily slzy

,,Prosím nebreč'' řekl a chtěl mě obejmout, ale nevěděl jestli může nebo ne. 

Strašně mě dojalo že se s ní rozešel kvůli mě. Na nic jsem nečekala a objala ho sama, protože jsem se nemohla koukat na toho zmoženého Nialla. On mě taky objal a dost pevně.

,,Taky tě miluju Nialle'' řekla jsem a on si oddychl

,,Můžu dovnitř?'' zeptal se

,,Jo, ale je tu Felix'' odpověděla jsem

,,Pokud mu to nebude vadit'' řekl a usmál se

,,On bude rád'' odpověděla jsem