V Sydnney jsem začala hledat Nema. Viděla jsem ho na molu v rackově zobáku. Racek na mě dělal moj, moj, moj a já na něho řvala ,, Dej Nema do vody . " Popadla jsem ho za krk a praštila s ním o molo. Nema jsem hodila do oceánu, ať kdyžtak zdechne ve vodě. Pak jsem se přesunula do Číny. Šla jsem po Čínské zdi, ale najednou se zjevila přede mnou tučná panda. Jmenovala se Berta. Zvedla svůj tučný prstík a ukázala na mě fakača. Naštvala jsem se, ale ona furt žrala ten svůj bambus. Vykopla jsem jí ho z pusy, ale přitom jsem jí omylem zlomila vaz. Abych zametla stopy, zhodila jsem jí z Čínské zdi. Byl to měkký dopad, tuk zbrzdil pád. Vydala jsem se na poslední zastávku do Irska. Šla jsem do hospody a opila se Irskou whiskey. Toulala jsem se po ulicích Dublinu, a pak jsem ho spatřila, malého pidižlíka, Irského skřítka. V jedné ruce měl kdyblík se zlatem a v druhé lopatku. Jak jsem to uviděla, zatoužila jsem po zlatu.
