Dark Soul

Kapitola 1.

Kanada :2016

Běžela jsem lesem a vyhýbala se obratně každému stromu, který mi stál v cestě. Lovci mi byli v patách. Tento měsíc jsou jejich útoky častější než kdykoliv předtím. No tak přidej! Popoháněla jsem se a už před sebou viděla palouček, na který jsem mířila. Uprostřed jsem se otočila čelem k lovcům a hrdě napla hruď. Ihned na mě namířili luky s šípy se stříbrným hrotem. To bude bolet. Řekla jsem si sama pro sebe a nehnutě sledovala drobné pohyby lovců. Cítila jsem jejich nenávist a zlost. Přímo mi tím ,, nasákla,, srst. Čekala jsem co se bude dít. Nikdo nic nedělal, dokud mi v momentě neproletěl šíp kolem hlavy. Tak to jsem nečekala!. Vystartovala jsem po lovci, který ho po mě střelil. Svalila jsem ho na zem a mezitím co jsem ho trhala na kusy, další šípy se mi kupily na zádech a bocích. Byla to šílená bolest. Snažila jsme se to nevnímat a skočila po dalším lovci. Ten mě překvapil dýkou, kterou mi zabodl mezi lopatky. Zakňučela jsem a spadla z něj. Zacouvala jsem a zavyla. Pak jsem jenom stála a čekala. Lovci byli mírně zmatení. Pokukovali po sobě a pak se otočili zpět na mě. To už ale za mnou z lesa vyběhlo dalších pár vlků a postavili se kousek za mě. Teď!!! Zavelela jsem a všichni jsme naráz vyrazili proti zbylým čtyřem mužům. Začali po nás střílet šípy jako diví. Když jsme se dostali dost blízko skočili jsme po nich a po krátkém boji už jsme jenom zahravávali do lesa ostatky, které z lovců zbyly.

__o něco později___

,, Neškubej se Melisso !! " okřikla mě May a vyrvala ze mě další šíp. Křičela jsem a ohnala se po ní. Uhla a s nezájmem mě obešla aby byla blíž k poslednímu šípu. Začla znovu odpočítávat. ,, Raz, dva,...." ,, Aaaaaaaaaaa děláš si pr*el... A co takle tři?? " ječela jsem na ni mezitím co se držela aby nevyprskla smíchy. ,, Promiň ale muselo to být nečekané!" vymlouvala se a došla pro lékárničku aby mi ošetřila rány. Když měla hotovo, oblékla jsem se a vyšla na terasu. Měli jsme krásný výhled na celé naše teritorium. Bylo největší v celé Kanadě. Naše smečka ho pomalu vybojovala a nikdo se už neodváží ho narušit. Žádný neznámý vlk tu nepřežije déle než jeden den. ,, Nad čím zase přemýšlíš? " optala se May a opřela se o zábradlí vedle mě. ,, Nad ničím! Jenom jsem si užívala ten klid, když jsi zrovna výjimečně mlčela! " prskla jsem na ni a šla si sednout na lavičku kousek od nás. ,, Hahaha moc vtipný Liss!!!" odbyla mě a sedla si vedle mě. Chvíli jsme tam tak seděli a koukali na lesy, které se táhly několik kilometrů daleko, když přilítl na terasu Derek, Tom, Jane, Frank a Kate. Kluci se začli pošťuchovat jako malí. Proměnili se a v tornádu zubů a drápů se pomalu kutálely z kopečku. Bylo komické je sledovat. ,, Liss dnes máš hlídku ty a Derek.! " zavelel hrubý hlas ode dveří. Otočila jsem se a tam stál Andy. Náš alfa vlk. Měl šedé oči a vlasy černé smíchané s pár šedinami. I v jeho pokročilém věku měl stále dobrou postavu. Široká ramena a silné ruce. ,, Ano pane!" přikývla jsem a rozhlížela jsem se, ve snaze najít ty tři ňoumi co se rvou pod kopcem. Jane a Kate seděli kousek od nás a něco si šuškali. Jsou to nejlepší kamarádky. Mají zvláštní pouto. Například když jedna trpí, ta druhá to cítí a trpí s ní. Je to fascinující. Když už se ti tři konečně přivalili zpět, Andy svolal něco jako schůzi. Vždy se koná na konci měsíce. Plánujeme co bude další měsíc a děláme statistiky útoku lovců. ,, Za tento měsíc zaútočili dokonce osmkrát pane! " hlásil Frank a znepokojivě koukal na našeho Alfu. ,, Bylo vše zneškodněno?" optat se Andy a mi jenom přikývli. (Aby jste pochopili.... Naše smečka to dělá tak, že někdo vyláká lovce na palouček a tam je pak hromadně zničíme. Obětní beránek jsem vždycky já. Jsem nejrychlejší z naší smečky a tak to schytám při každém útoku.) ,, To je dobře, nemůžeme si dovolit ztráty!" odvětil Andy a začal probírat ty nudné věci ohledně příštího měsíce. Tyhle věci mě nikdy moc nezajímali a tak jsem vypla a civila z okna.

,, Jsi připravená? " vyjekl na mě Derek a zapnul si vestu. ,, Ano. Ani nevíš jak!" řekla jsem sebevědomě a vyšla ven z domu. Naše hlídka právě začala a já se nemohla dočkat, až budu moct běhat po lese bez pocitu že mě dohání nějaký lovec. Moc často se mi to nedopřává! Vyběhli jsme ve vlčí podobě a začli obíhat každý své typické trasy

Asi po hodině jsem už měla první trasu proběhlou a šla jsem na další. Našlapovala jsem zlehka a nos měla těsně nad zemí aby jsem cítila stopy co nejintenzivněji. Králík,Králík, Srna,Jelen, Srna, divočák, Člověk, Divo.... Počkat počkat, počkat.... Člověk???!!!! Jak se sem mohl dostat?! Ta vůně. Byla mi tak známá. Povědomá. V tom mi blesklo hlavou něco z mé minulosti. Z mého domova. Od tamtud to znám. Jak je to možné?....

Tak a první kapitola je za mnou.
Vím že je dost krátká, ale je třičtvrtě na jednu večer (ráno) a tak jsem vás chtěla jenom uvést do děje aby jste pochopili kam bude celý příběh směřovat.
*************
Na obrázku Melissa ve vlčí podobě
**************
Je to po opravdu dlouhé době co jsem se rozhodla psát tak omluvte kdyby byl příběh ze začátku nesmyslný. Budu se snažit aby to bylo časem lepší.

Snad se bude kapitola líbit. Když tak mi pište co zlepšit a podobně. Děkuji!!!

Ann <3