Dark Soul

Kapitola 6.

Když začlo svítat, vydala jsem se ulovit alespoň něco malého k jídlu.  Cestou jsem potkávala spousty mrtvých vlků. Hrozně mě to rozhodilo. Modlila jsme se aby bylo  ,, doma,,  vše v pořádku.  Nemohla jsem se vůbec soustředit.

Až po delší době jsem ucítila pach zajíce. Trvalo asi pět minut než jsem ho doběhla.  Přikrčila jsme se a pomalu se plazila co nejblíže k němu.  Když jsem byla dost blízko, skočila jsem po něm a rychlým pohybem jsem mu prokousla hrdlo.

Než jsem se vrátilaChris už mě v podobě velkého vlka vyhlížel zkrze stromy. Měl opravdu krásné oči. Jak ve vlčím tak v lidském těle.  Jediné co mě děsilo, byl fakt, že je z úplně cizí smečky, nic o něm nevím a přes to mu zcela věřím. Co když je to celé nějaká bouda.

,, Co děláš vlastně až tady? " zeptal se během jídla Chris.  Z ničeho nic.  ,, Nevím jak to vysvětlil nějak krátce a tak aby jsi mě neměl za úplného blázna.!"  odpověděla jsem s nejistým úsměvem. Všiml si jak se tvářím a šťouchl do mě.  ,, Jen povídej. Mám rád dlouhé a bláznivé příběhy " culil se na mě.  Bože... Je tak pěkný!  Po chvilce mi došlo že čeká až začnu vyprávět.  Spustila jsem a on jenom poslouchal s vážným výrazem.

Až když jsem ho ujistila, že je to vše, zvedla se a natáhl ke mě ruku.  ,, Tak jdeme hledat tvoji  ,, sestru,, !!! " prohlásil sebevědomě.  Chvilku jsem koukala jestli to myslí vážně. Asi po minutě mi došlo že žádné  ,, dělám si srandu"  nepřijde.   ,,  To myslíš vážně? "zeptala jsem se s pitomým výrazem (ostatně jako vždy).  ,, Ano, stejně jsem sám a nudil bych se. Teď ti alespoň můžu dělat ochranku."  řekl.  Aby jsem řekla pravdu, byla jsem ráda že chce jít se mnou. A to mě děsilo ze všeho nejvíc.   Neznáš ho ty blbko!!! Moje hlava měla pravdu.   ,, Tak to se prvně musíme pořádně poznat!  Vypraskla jsem na něj tak rychle, že se lekl.  Takhle jsem to fakt nemyslela! Hádat se sama se sebou...Proč ne?

,, Co by jsi chtěla vědět? "  ,, Všechno! Cokoliv tě napadne mi řekni"  odpověděla jsem na Chrisovu otázku a usadila se.  ,, Tohle bude na dýl, pohodlně se posaď! "  Mohlo to trvat asi dvě hodiny, ale přesto mě moc bavilo ho poslouchat.  Měl tak zajímavý život.  Oproti tomu mému tak 1000x.

,, Jedním slovem ... WOW... Máš opravdu zajímavý život. "  Chris se usmál a koukl na mě. ,, Teď ty... Vyprávěj mi o svém životě!"  pobídl mě a čekal.  Nejdříve jsem chtěla spustit ale pak se mi otevřela stará rána. Mé dětství. ,, O mě jindy... Teď se musíme vydat na cestu. " odbyla jsem ho a zvedla se.  Zklamaně se koukl do země a zvedl se stejně jako já.   ,, Tak jdeme"  pípl a vyrazili jsme.  

Asi byl trochu zklamaný, že mu o sobě nic neřeknu, ale pro mě je to téma, které rozebírat opravdu nechci. Co bylo, bylo. Je to za mnou a vracet se k takovým vzpomínkám nepřipadá v úvahu.

,,Kam vlastně jdeme? " zeptal se opatrně.  Musela jsem se pousmát. ,, Až na druhý konec Kanady!"  řekla jsem s úsměvem. Vykulil oči a velmi rychle se na mě otočil.  ,, Cože? "  vypadal jako by jsem mu oznámila nějakou zcela neuvěřitelnou věc. ,, Copak?  Máš strach??" pošťouchla jsem ho. ,,Ani trochu! " ujistil mě s hrdým výrazem.  Musela jsem se smát.  Vypadal jako prvňák, který se snaží udělat dojem. Koukal na mě celkem naštvaně.  Přestala jsem se smát a nasadila neutrální výraz.   ,,Promiň!"  řekla jsem a zdržovala smích.  ,,Proč vlastně najdeme ve vlčí podobě. Bylo by to mnohem rychlejší?! " zeptal se a chtěl se proměnit. ,, Ne! Chceš snad aby tě lovci zabili a snědli?"  zeptala jsem se sarkasticky.  ,, To je pravda a... Lovci vlky nejedí!!! " řekl otráveně, otočil se na patě a šel. ,, Copak ty víš kudy a kam ty hrdino?"  zeptala jsem se a začala se znovu nekontrolovatelně smát. Koukl do země a sám se musel pousmát. Podrbal se zezadu na krku a zčervenal. ,, Tak mě veď ty hrdinko! ".  Zasmála jsem se. Prošla kolem něj a u ucha mu zašeptala.  ,, Tak se mi to líbí."  Nadechl se a srdce mu bylo hroznou rychlostí. Slyšela jsem to velmi dobře.  Pak jsem mířila pryč a on se až poté uvolnil a vydechl.  Je vážně k sežrání.   Haló Melisso. To jsem já mozek.  Nudím se. Začneš mě už používat??  Dobře dobře už začnu. Nemohla jsem odolat . Něco na něm prostě je.

Strašně moc se omlouvám za tuhle Mega extra hrozně krátkou část, ale dovolená je dovolená. Mám toho cestování dost na celý den. Jen co se vrátíme domu to bude mnooooohem lepší.  Slibuji!
**********************
Na obrázku Chris ve vlčí podobě **********************
Ann <3 3 3 3 3 3 3 3