I Just Fuck Hard! ||larry ~POZASTAVENO.

8. Kapitola

Zdálo se to nekonečné. Bylo to bolestivé a já se cítil strašně špinavě, když konečně slezl. Každý sebemenší pohyb mě bolel, takže jsem jen nehybně ležel s dekou po pas a díval se na strop. Přemýšlel jsem nad tím, jak se můj život převrátil naruby. Taky nad tím, proč se to stalo zrovna mě. Neuvědoval jsem si, jak dobrý život jsem měl dřív, opovrhoval jsem jím a teď toho lituji. Kdyby se dal vrátit čas, udělal bych to. Nikdy bych do toho parku nešel a začal si vážit svého života. Ačkoliv nerad, ale i tak si připouštím, že Louis není takový hajzl jak jsem si myslel.

Díval jsem se na strop i ve chvíli, kdy jsem slyšel otevírat dveře. Neměl jsem důvod se koukat, kdo to je. Radši jsem to vědět nechtěl.

,,Harry?" Promluvil, mě známý, hlas. Odpoutal jsem pozornost od stropu a zaměřil ji na něj. Jen jsem koukal, spíše nepřítomným pohledem, protože jsem myšlenkami byl stále jinde.

,,Spal si se Zaynem?" Jeho hlas byl lehce vzteklejší, a já se výrazně zamračil.

,,Ty seš na mě naštvanej?! To on mě tu kurva znásilnil, Louisi! Bože, jste oba jako cvoci!" Vyštěkl jsem naštvaně a hned svých slov litoval. Zakryl jsem si rychle ústa a podíval se na Louise, který se úspěšně snažil krýt svůj hněv.

,,Omlouvám se." Zamumlal jsem jen a slabě povzdychl. Byl jsem náladový, ale kdo by v mé kůži nebyl? Jsem tu s lidma, které ani neznám. Chovají se ke mě jako k nějaké děvce a to ani nemluvím o tom, jak se pořádně cítím.

,,Zajdeme si na jídlo. Určitě máš hlad." Usmál se. Úsměv na jeho tváři mi připadal divný, protože jsem ho mockrát neviděl.

,,Nemám oblečení." Zamumlal jsem a až teď začal vnímat, jak velký hlad vlastně mám. Můj žaludek dělal salta, jako by chtěl, abych ho konečně zaplnil. Pár dní jsem nejedl, takže si to umíte představit.

,,To zařídím." Odešel z místnosti. Po chvíli se vrátil, v ruce kopku oblečení. Chtěl jsem se obléct, ale stále mě všechno příšerně bolelo, takže jsem toho nebyl schopen.

,,Chceš nějak pomoct?" Ozval se, když jsem si opravdu pomalu sedl a bolest prostoupila mým tělem. Byl jsem zmatený z toho, jak se ke mě teď chová a proč je najednou tak hodný.

Když jsme byli po jídle, což u mě tvořil hamburger s kolou, tak jsem byl hned míň ve stresu. Louis se ke mě choval až moc dobře a já byl čímdál zmatenější. Tohle mi k němu nesedělo, i když jdem ho zrovna neznal. Díval se na mě, měřil si mě pohledem a občas napsal něco do telefonu. Zdál se teď tak jiný.. A já se začínal bát toho, proč se tak chová. Tak se ho zeptej! Křičelo mé podvědomí, ale já tu myšlenku zahnal někam hodně hluboko.

,,Chceš se jít projít?" Usmál se, když jsme se zvedali a vycházeli z KFC. Jen jsem zmateně přikývl a následoval ho. Myslím di, že i kdybych nepřikývl tak bychom šli. Mohl jsem utéct a taky jsem se chystal, ale jeho ruka, co se ovinula kolem mèho boku mě zastavila. Jako by věděl, na co jsem myslel. Stejně.. I kdybych utekl, tak jizvy na duši budu mít stále. Jen jsem dál rezignovaně šel a divil se, že Louis přesně ví, kam jdeme. Nevydržel jsem to, když jsme si sedali na lavičku a on se na mě znovu usmál. Musel jsem se zeptat, prostě musel.

,,Uhm.. Proč se tak chováš?" Neodpustil jsem si otázku, protože mi to vážně vrtalo hlavou. Musel jsem se zeptat, jinak bych nad tím přemýšlel ještě hodně dlouhou dobu.

Ale pak přišla věta, která mi ho zprotivila tak, že to ani nebylo možné. Věta, která vyvrátila mou domněnku. On hajzl je, kurva velkej hajzl.

,,Někdo si tě ode mě koupil, Harry."

-
To je asi poprvé, kdy jsem vydala díl den po dni.C:
Doufám, že jste si užili čtení, protože mám s Haroldem ještě hodně velké plány.CC:
Ten texting odkládám, pak napíšu víc.