Bea: Musíš být v 7 večer doma?
Sofi: Jo, půjdu ven.
Bea: Děkuju.
Sofi: Jen si asi na něco zapomněla.
Bea: A na co?
Sofi: Ále na nic...
- V 19:10 se ozve zvonek
CINK CINK -
---
Bea: A do prčic! Dneska měli přijet rodiče! Davide schovej se!
David: A kam?
Bea: Do skříně nebo na balkón!
David: A to mám tady na balkóně v té zimě čekat?
Bea: Jestli tě napadá něco lepšího...?
David: A jak dlouho?
Bea: Nevím, až rodiče usnou, přijdu pro tebe...
David: Vždyť je teprve 7!
Bea: Neboj, jsou po sedmi hodinové cestě, snad nepůjdou spát v 1 ráno jako vždy. Nebo jestli chceš skočit a jít domů můžeš, ale upozorňuji tě, že tady nejsi v přízemí jako u tebe, ale v pátém patře.
David: Jo jo, jen je nějak rychle uspi.
Bea: A jak je mám asi uspat?
David: ... Tak jim jdi už otevřít, jinak mi z toho zvonku padne hlava!
Bea: Jdu, ale jen se tady moc nehýbej, protože by to mohlo začít křupat...!
David: BĚŽ UŽ!
-------
Doufám že se vám první kapitola líbila.
Mějte se! :)
ČTEŠ
Příběhy dvou praštěných holek
De TodoTohle nebude jeden dlouhý příběh, ale několik příběhů, které mě zrovna napadly. Nic z toho se mi nestalo. V každém příběhu budou vystupovat 2 kluci: David a Martin, 2 holky: Beata a Sofie, dále tam budou rodiče obou holek a sestra Beaty Veronika a b...
