Role se vyměnily a teď je vše drsné převedeno na ženu.
Justin Bieber (25)
Justin už 15 let žije v Taiwanu. Měl pohodový život dokud nepřišla ona.
Scarlett Johansson (21)
Vraždí,krade,pašuje drogy. Dívka která má za života peklo. 3 roky dělá to co d...
Je pozdní večer a já se toulám uličkami Taiwanu. Počítám kolik lidi jsem zabila za tenhle měsíc. Ani ne 20. Docela málo na to jak jsem šikovná. Za mého přemýšlení jsem došla domů a poté sebou hodila do postele. ,,Ach jak ty jsi mi chyběla." řekla jsem nahlas a pak se ještě více zabořila do postele. Mám hlad ale lednička je daleko a já jsem úplně vyčerpaná.
Dobrá práce princezno! Výplatu budeš mít zítra na úctě. Jinak mám pro tebe velký úkol. Zítra přijď a já ti ho povím. Dobrou noc :) -Frederick.
Jakej úkol? Zajímá mně to!
Na výplatě mi moc nesejde ale ten úkol. Řekni mi ho hned teď. Prosím:')
No dobře no. Jmenuje se Justin Bieber. Hodně lidem vadí. Hlavně svým příbuzným. Takže vlastně odvedeš dobrý skutek! Čas máš na to dva měsíce;) Bohužel stalkovat ho musíš sama:)
Justin Bieber? To kdo je? Automaticky jsem si najela na facebook a napsala tam jeho jméno. Nic mi to ale nenašlo. Aha tak aspoň instagram. Taky nic! Bože můj kdo to je a jak vypadá?!
A adresu víš? -Scarlett.
Nevím. Promiň. -Frederick.
Hah super! Výborné! To jsem snad nějaký debilni policajt či co?! Naštvaně jsem mobil hodila o zem a zabořila hlavu do polštáře. ,,Do háje." zaklela jsem a protočila očima. Jak ho mám najít? Ale jediné co vím je, že mu dopřeju pěkně bolestivou smrt!
*** Ráno jsem se probrala díky slunečním paprskům. Asi je osm hodin protože slunce je krásnější něž v deset hodin. Protáhla jsem se a šla si připravit snídani. Ale z čeho? Povzdychla jsem a šla se obléknout. Aspoň se projdu. Zamkla jsem byt a šla nakoupit. Podívala jsem se kolik a je překvapilo mne to. 7:35 AM. Usmála jsem se a zapojila do mobilu sluchátka, a kráčela si uličkami k malým trhům. Moc lidí tu nebylo. Sama pro sebe jsem se usmála, a šla k prvnímu stánku s ovocem. Od melounů až po litchi. Vzala jsem 50 g litchi a 3 kg jahod. Staré paní jsem podala peníze a šla dál. Všichni tu byly výškou hrozně malí, až na jednoho člověka. Byl zahalen v černé dlouhé mikině a jediné co mu čouhalo ze stran byly konečky jeho blond vlasů. Nebyla to jeho pravá barva. Šla jsem k stánku kde stal on.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Koutkem oka jsem ho pozorovala a při tom jsem koukala na zboží. ,,Taky tady bydlíš?" promluvil. ,,A nebo tu jsi jenom na dovolené." dodal a já nevěděla co říct. Jeho hlas mi přišel hrozně hluboký ale při tom tak krásný. ,,Uhm...No já. Já tu bydlím. Bude to 15 let." řekla jsem a podívala se mu do jeho karamelových očích. ,,Takže ti je určitě 23." řekl a usmál se. ,,Ne. Je mi 21." řekla jsem a zasmála se. Taky se zasmál a pak řekl. ,,Mně je 25. A jsem tu ani ne taky 15 let." usmál se. ,,Scarlett." řekla jsem a natáhla k němu ruku. ,,Justin." potřásl si se mnou ruku. A pak mi to došlo. Ne nemůže to být on. ,,Stalo se něco?" ,,Ehm...Ne.Ne. Co by se stalo? Jenom máš hezké jméno." řekla jsem a falešně se usmála. ,,Děkuju. Taky ho máš krásné. Je hodně neobvyklé." řekl a já se zasmála.
,,Já už půjdu. Mám docela hlad a doma nemám nic k jídlu." ,,Doprovodím tě." ,,Já-Já půjdu sama. Tam-Nahoru." řekla jsem a zkousla si ret. Usmál se a v jeho očích šli vidět malé blesky škodolibosti. ,,Nemíní to nic na tom, že te nedoprovodím." řekl a usmál se. ,,Fajn." protočila jsem očima. Po cestě jsme si vyměnili na sebe čísla a povídali si o minulosti.
,,A co děláš za práci." zeptal se a moje srdce vynechalo jeden úder. ,,No já. Nemám práci." řekla jsem a povzdcyhla si. ,,Já hlídám děti." ,,Takže chůva jo?" zasmála jsem se. Kývl hlavou a usmál se. ,,Já bych chtěla zase děti učit tancovat. Už když jsem byla malá tak mne to bavilo. Excelovala jsem. Ale po čtyřech letech rodiče spadli s letadlem a já-" nedořekla jsem to, zlomil se mi hlas a po tváři mi tekla teplá slaná tekutina. Kvůli tomuhle jsem se změnila. Vlastně Frederick mě změnil. Adoptoval mně a pomalu mi začal vnucovat do hlavy všechno zlé. V 18 jsem s tím začala. Tohle co dělám je vlastně pomsta za moje rodiče. Je to jako droga. Začněte a neskončíte.
Cítila jsem kolem svého těla teplo. Zabořila jsem hlavu do jeho hrudi a mačkala v ruce jeho černou mikinu. ,,Je mi to líto." řekl a pohladil mne na zádech. Objetí. Věc kterou jsem potřebovala už 3 roky. ,,Děkuju. Potřebovala jsem tohle." řekla jsem narovinu a odtáhla se od Justina. Usmál se a pohladil mne po lícní kosti. ,,Tak tady bydlím." řekla jsem a odemkla dveře od velké budovy s apartmány. ,,V jakém patře bydlíš." zeptal se a podíval se na horu. ,,Poslední dva." odpověděla jsem a usmála se. ,,To musí být drahý." ,,Patří to mému kamarádovi." odpověděla jsem a zamávala mu. ,,Ještě se uvidíme." řekl a zamával mi také.
Nemůže to být on. Zatím vím jenom jeho jméno, nic víc. A navíc ho zabít nemůžu. Teď se mi zdál hodný a hlídá děti. To bych udělat nemohla, vím jaké to je. On má rodinu, a já nikoho.
Nemůžu ho jen tak zabít. -Scarlett
Proč ne? Bojíš se? Ten Justin má ruce skoro v našich věcech. Buď ho zabiješ ty nebo to vy dva pěkně schytate.
Vždyť má rodinu nemůžu ho zabít! Panebože zabijim lidi jenom kteří se do nás serou nebo prevazej drogy. Ale nemají rodinu.
On rodinu taky nemá.
Díky jeh práci teoreticky ano.
Vidíš Scarlett jak si vedeš. Uz víš jeho práci. Jen tak dál. ;)
Neodpovídala jsem. Jsem zvědavá co by udělal. Dneska večer jdu se Zacem do restaurace. Zeptám se ho na to. Na něho. A na tohle všechno...
