CONFIDENT.

III

Justin

Probudily mne paprsky Taiwanského slunce. Podíval jsem se kolem sebe a uvědomil si, že nejsem u sebe doma. Na moji hrudi byla menší zátěž. A tou byla dívka, ta Scarlett. Ta Scarlett se kterou jsem se nechal unést a spojil naše rty jako do nějaké skládačky. Stale si pamatuju jeji měkké polštářky která se dotýkala těch mých. Její hnědé vlasy mne lechtaly na hrudi a já se sám pro sebe usmál. ,,Proč jsi se usmál." zachraptěla a její ruce mi začali předjíždět po hrudi. ,,Dobré ráno." ,,Dobré." ,,Jak se spalo?" zeptal jsem se. ,,Jelikož mám měkkou postel a teď u sebe ještě hřejivej polštář, tak dobře." ,,Půjčíš mi někdy tu postel?" zasmála se a přikývla. ,,Asi budu k tobě chodit častěji." ,,Vadit mi to nebude." zasmála se a zvedla se. Její ruce se roztáhly a ona se protáhla.
,,Dáš si lívance s boruvkami?" zeptala se mne když jsem přišel do její velké kuchyně. Tady se mi to líbí víc,než u ní v ložnici. Čtyři velké ale fakt velké okna přes celou stěnu umožňovala mít výhled na Taiwanskou věž a okolí kolem ní. ,,Kde si na tohle sebrala peníze?" ,,Já-ehm-no. Já. Je to kamaráda. Dal mi tenhle byt. Ale v jinem stavu. V horším. Nina mi pomohla tenhle byt dát do jiného stavu v jakem je ted." ,,Nina?" ,,Byla to super holka. Zacova přítelkyně. Umřela na-n-na na rakovin-nu." zakoktala se a uviděl jsem jak ji na linku spadla kapka slzy. Přišel jsem k ní a objal jí. ,,Určitě měla bílé vlasy s modrými konečky." řekl jsem. ,,Jak-Jak to víš?" ,,Pomohla mi jednou na letišti když mi ukradli macbook." ,,Našel se?" ,,Jo. Koukla se na kamery a pak je chytili. Byla chytrá." řekl jsem a zavzpomínal. ,,Byla. Ale tohle si nezasloužila." řekla a já jí v objetí více stlačil. Usmála se a pohladila mne, po me patentované ruce.