Žiju právě teď

*2*

"Čum, ňákej nováček." Strčil do mě Ezra loktem a hlavou kývl k vysokému blonďáčkovi. "To by jsme tu blondýnu měli jít pořádně přivítat." Zasmál jsem se zlověstně. Cigaretu, z které jsem naposledy popotáhl, jsem típnul o zeď. Vydal jsem se za ním i s mojí bandou. "Nazdar blondýno. Jseš tu novej co?" Blonďáček se zasmál. "Nic lepšího tam nemáš?" Opřel se o zeď s nezájmem na tváři. "Proč jsou ti noví vždycky tak drzí?" Začal jsem se smát a spolu se mnou i zbytek party. On jen protočil očima a chtěl odejít. Jenže jsem ho chytil za bundu a znovu přirazil ke zdi. "Princezno, někdo ti řekl, ať odejdeš?" Zasyčel jsem mu těsně u obličeje. "Prosím tě nelíbej mě tu, jo?" Zachechtal se a odstrčil mě. Začínal se mi ten kluk líbit. Kuráže měl dost. "Nejsi taková podělaná holčička, za kterou jsem tě měl." Přiznal jsem. "No vidíš. Nejsi takovej debil za kterého jsem tě považoval." Zase se zasmál. Na čem ten kluk jede, že se furt tlemí? "Terry." Natáhl ke mě ruku. "Hezké jméno Terezko. Já jsem Cameron." Přijal jsem jeho ruku. "Těšilo mě, ale už musím jít. Říďá tohodle ústavu mě chce vidět." Ukázal palcem za sebe. "Jasně Terko. Když tak zažádej o ubytování na 230. Bydlím tam já, Ezra a jedna postel je volná. Řekni, že tě posílá samotnej Cameron Axford" Dal jsem mu nabídku, kterou jsem nikomu nikdy nenabídl. A když už ke mě na pokoj někoho dali, tak za týden byl pryč. Teda krom Ezra. Ten se nehodlal vzdát místa na pokoji a tím jsme se spřátelili. 

Terry nabídku přijal a odešel. "Camerone, snad ses nezamiloval." Začal si ze mě dělat srandu Jonas. Další člen mé party. Celkem nás je pět, když nepočítám nového člena Terryho, který se určitě přidá. Takže skupinu tvořím Já, Ezra, Jonas, Denzel a Patrik. "Drž hubu. Náhodou to není žádná slečinka,jak jsem myslel, ale stejně si ho prověříme, jestli ho do party příjmem." Vytáhl jsem si ze zadní kapsy další cigaretu a strčil si ji mezi rty. Hlavou jsem pokývl k Patrikovi, aby mi ji zapálil, což taky hned udělal. "Hele já jdu. Půjdu si lehnout. Uvidíme se zase u vytírání" Rozloučil jsem se s kluka. Ano, denně se tu vytírá, myje nádobí, zametá, popřípadě vysává. Pokoj musí být stále uklizen jinak nám zakážou chození ven a to i za špatné chování. Dokonce si i sami pereme, žehlíme, atd..... 

Dokouřil jsem cigaretu a nedopalek vyhodil někam za sebe. Do úst jsem si tentokrát vložil žvýkačku, aby mi tolik nepáchlo z úst. Vešel jsem do naší ubytovny a tím opustil dvůr. "Camerone, můžu s tebou mluvit?" Zastavil mě ten nejotravnější hlas. Můj vychovatel. "Ano." Otráveně jsem se na něj podíval. "Dneska si nebyl ve škole. Ohlásila mi to vaše paní učitelka třídní...zase." Povzdechl si. "Už tolikrát jsem tě omlouval, že ti bylo špatně nebo si musel k doktorovi a ty si mi slíbil, že to bylo naposledy." Řekl zklamaně. "Sorry." Pokrčil jsem rameny. Nějak mě to netrápilo. "Proč si tam zase nebyl?" Zeptal se mě. "Potřeboval jsem pauzu." Založil jsem si ruce na hrudníku. Pravda byla taková, že jsem šel pomáhat kámošovi do baru. "Dělám to nerad, ale musím to oznámit kurátorovi." To není dobrý. "Ne, prosím... přísahám, že do té školy budu chodit. Opravdu! Když to poruším, tak to ihned řeknete. Dejte mi poslední šanci." Koukl jsem se na něj prosebně. "No dobře, ale tentokrát je vážně naposled! Příště to ihned nahlásím." pokáral mě gestem prstu. "Díky. Můžu už jít?" Souhlasně přikývl a já se konečně vydal do pokoje. Tohle je snad úplně jediný člověk, který mi věří, ale i přes to ho nemám rád. Zalezl jsem do pokoje a lehl si. Byl jsem docela unavenej, ale měl jsem jenom hodinu na to, abych si odpočinul.

"Vstávej kámo!" To už uběhla hodina? "Jdi do prdele!" Vyfakoval jsem ho mým prostředníčkem a dál spal. "Musíme jít vytírat, tak pohni zadkem." Otravoval mě Ezra dál. "Kurva už vstávám." Odpověděl jsem mu mrzutě a vstal jsem. S polozavřenýma očima jsem se vyškrábal z postele, ve které jsem ještě před chvíli pokojně spal. "Ty vole, ty vypadáš." Zazubil se na mě Terry. Jak dlouho tu asi je? "No, lepší než vypadat jako ty." Zazubil jsem se taky. Ten kluk je nakažlivej! "Jde se makat." Zývnul jsem a opět opustil můj pokoj.

Za celý zbytek dne se nic moc nedělo. Po vytírání jsme si šli zahrát na X-Box a pak jsme se šli navečeřet. Jediné, co je dobře je to, že nás nenechávají si vařit samy, protože by to dopadlo katastroficky, aspoň v mém případě. 

"Večerka je v půl desáté!" Oznámil nám jeden z vychovatelů. Ani nevím, kolik je jich tu celkem, ale na každého vychovatele výjde osm dětí o které se stará. Já jedinej mám vlastního vychovatele, protože jsem pro ně moc problémovej a je potřeba, aby mi někdo věnoval více času, což mi připadá jako blbost.

Když konečně vychovatel odešel z našeho pokoje obrátil jsem oči zase k telefonu. Psal jsem si s jednou kočičkou, kterou jsem se chystal v nejbližší době přetáhnout. "Jak se jmenuje tentokrát?" Zeptal se mě Ezra, který mě s úšklebkem pozoroval. "Denisa." Odpovědě jsem mu jednoduše. "Ta Denisa? Z holčičího pasťáku?" Povytáhl obočí. Oba jsme ji znali z baru, kde občas pracujeme a je to docela slušná děvka. Vždycky, když tam jsme si odtáhne nějakého kluka na záchod. "Jo, přesně tu myslím, brácho." Položil jsem mobil na postel, protože už mě přestalo bavit si s ní psát. "A co ty, princezno? Kdy si naposledy zasunul?" Začal jsem se věnovat Terrymu, který četl nějakou knížku. Nějak bych do něj neřekl, že je to čtenář. "Asi před týdnem. Neřeším to." Zabrblal a dál si četl knížku. "To já si je všechny zapisuju." Vytáhl jsem z pod postele knížku tlustou jako bible. Bylo vidět, že ho to začalo zajímat, protože knížku odložil. "Kolik jich bylo?" Na tuhle otázku jsem celou dobu čekal. "137." Řekl jsem jakoby nic. "Děláš si piču?" Vykulil na mě oči. "Jsou to holky za poslední 3 roky." Hodil jsem mu knížku mích úlovků. U každé holky je napsáno jaké měla vlasy, kdy se to stalo, kde se to stalo, jaké to bylo a zda to byla panna plus někdy nějaké zajímavosti. "Co se stane, když je potkáš?" Zeptá se mě a mojí knížkou listuje dál. "Buď utečou, dají mi facku nebo si dáme druhý kolo." Většinou je to to třetí. Hodí mi knížku zpět a já jí uklidím na své místo. "Jdu spát, tak nedělejte randál." Přikryl jsem se peřinou a zhasnul lampičku u svého stolu. "Jo taky už to dnes balim." Přidal se Terry i Erza. Přikryl jsem se peřinou a s radostí zavřel oči, které už se nějakou dobu sami zavírali únavou.

******************

Zdravím všechny wattpaďany :D. Je tu dlouze slibovaný nový díl. Fotku  Terryho vybírala zase kamarádka, která mě donutila jsem tu fotku dát, i když jsem protestoval :D. No, snad se díl líbí a jste spokojeni. Prozatím se zase Loučím.

******************