Když jsem byla na konci cesty vylítl namě s křoví Jednorožec já se tak lekla že jsem z toho spadla na zem. Ten Jednorožec byl nádherný,měl dlouhou hřívu,nádherný Jednorožci roh
trochu jako meč a nádherné bílé dlouhé rousy.Momalu jsem se zvedla a pomalu jsem se k němu přiblížila nechala jsem mu očuchat mou ruku a potom jsem ho pohladila po hlavě.
Byl nádherný měl moc hebkou srst, byl i trochu grošovaný.No jo ale co teď s ním budu dělat? Pomalu se stmívá a já nevím co mám dělat,nemůžu ho tu nechat samotného.Jediná možnost je že ho vezmu domů,vím že mamka bude šílet ale nemůžu ho tu nechat. Řekla jsem si že to mamce nějak vysvětlím.Když jsem přišla domů tak mamka byla úplně vedle. Řekla jsem jí že jsem jí lhala a že jsem šla na Jednorožčí cestu a vyskočil na mě Jednorožec mamka řekla že musíme zavolat panu Hrubovi aby obvolal nejbližší farmy. Mamka mi řekla že mám mému čtyř nohému kamarádovy přinýst jablko aby mamce neničil umělecká díla. Ahoj tak jsem přišla dát ti večeři na tu máš šťavnaté jablko,budu ti říkat Bělouš zatím dočasně. Druhý den přijel pan Hruba a odvezl si Bělouše na Tammblvíckou stáj, a já měla slzi v očí.Úplně jsem vám zapoměla říct že mám takovou "práci" a že dnes ještě musím doručit jednu zapomenutou zásilku.
ČTEŠ
Ztracený Jednorožec
RandomAhoj tenhle příběh bude na trochu jiný způsob Moondence Alexander Doufám že tento příběh se vám bude líbit. Předem se omlouvám za pravopisné chyby.
